Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Člověka, kterého si vážím je maminka, protože mi dala život, lásku, soucit a možnost žít v objetí plném citu - maminku.

Je střední a plnoštíhlé postavy, její pleť je snědá. Vlasy má černé a dříve i místy prorostlé šedivými vlasy, ale teď už se skrývají pod odstínem mahagonové barvy. Obličej je krásně kulaťoučký, bohužel však posetý vráskami, ale i přesto ho zdobí její usměvavé rty. Svět pozoruje svýma pěknýma hnědýma očima, jež je ještě více zvýrazňují dlouhé řasy. Obočí má na obou stranách souměrné a líčka působí zdravým dojmem.

Občas mívám pocit, že se za svou postavu i stydí, ale její postava na mě působí spíše dojmem zdravé ženy s kupou dětí a rozhodně se nemá za co stydět, protože každý jsme nějaký.

Maminka je velmi ochotná žena, nikdy neodmítne něčí prosbu o pomoc a vždy, i když se jí to zrovna příčí, pomůže. Její laskavost a ochota se jí ovšem ne vždy vyplácí, všichni jistě známe staré dobré "za dobrotu na žebrotu" a opravdu tomu tak je. I přes spoustu problémů, které ji momentálně provází v práci, zůstává nadále tou veselou a hodnou maminkou. Někdy si říkám: "Není na nás až moc hodná?" Je to ta nejsprávnější máma na světě, i když má jako každý jiný člověk spoustu problémů a starostí, které ji přivádí do stresu, tak opravdu nikdy nikoho nepošle do míst, kde záda ztrácí své pěkné jméno. Vždyť ty němé nevinné tváře neobšťastňují jenom moji maminku, ale i všechny lidi na světě.

Svoji maminku mám velice moc rád a nikdy bych ji za nic a nikoho jiného na světě nevyměnil, nechtěl bych žádnou jinou, i přestože je občas přísná, tak zůstává pro mě i nadále tou nej maminkou, vždyť je to přece moje máma...