Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dlouho jsem přemýšlela, o kom mám tuto charakteristiku napsat. Po několika minutách mi ale došlo, že tu dotyčnou osobu mám hned před nosem.
Je to člověk, díky němuž dokážu cítit emoce, u kterých jsem ještě před nedávnem ani nevěděla, že se u mě v těle vyskytují a fungují.

Má zelené oči, jako ty nejkrásnější smaragdy, plné radosti a života. Hnědé vlasy jako čokoláda. Věci, které na sobě nosí, jsou vždy něčím speciální - nejvíce u nich ale převažuje černá barva, doplněná červeným náramkem.

Jeho povaha je ukryta za několika vrstvami pevné sebelásky, není lehké tyto vrstvy přebrodit. Po několika letech snažení dostat se do středu dění, najdeme cestu, kterou se prolívá nebesky modrý vodopád.
Milost, laskavost, ochota, smutek, zbytečnost, osamělost... Tato všechna slova krátce charakterizují srdce, jež je ve skutečnosti ze zlata.

Je to citlivý člověk, u něhož se bojíte říct jakékoliv slovo. Když trpí nebo ho něco trápí, je to ta největší bolest, kterou si ani nedokážete představit. Bolest, kterou nelze popsat slovy, jde vidět pouhým okem a také pouhým člověkem. Člověkem, který miluje.

Často si říkám, jestli jsem vyhrála, nebo naopak. Najít tak jedinečného člověka není zrovna lehké... Takový člověk se jen tak zničehonic neobjeví. Objeví se pouze ve chvíli, kdy ho nejvíce potřebujeme. A i když nám způsobí hodně smutku, komplikací, někdy i dokonce dokáže rozházet ten náš chaos ještě víc, než jak ho máme teď, tak nám do života přinese lásku, přátelství, porozumění...a našlo by se toho určitě ještě více. Právě proto je důležité si tohoto člověka chránit a nevzdat se jej, i přes to všechno, co udělal nebo udělá.

Věřím, že je to cesta na dlouhou trať, ale chci aby všichni věděli, že pokud bych si mohla vybrat jednoho člověka, se kterým bych chtěla být až do konce svého života, vybrala bych si jeho - bez váhání, bez otázek...