Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• vlastní charakteristika neboli autocharakteristika

Myslím si, že jeden z nejtěžších úkolů, který v životě člověka potká, je popsat objektivně sám sebe. Většina lidí se uchýlí k přehnané skromnosti, jiní k egoismu a málokdo zůstane věcný. Já se pokusím zařadit do menšiny a charakterizovat se, jak nejobjektivněji to půjde.

Jmenuji se Magdaléna Hrabětová a před měsícem jsem už po šestnácté oslavila narozeniny. Vždy jsem si myslela, že jsem vysoká, ale poslední dobou potkávám samé o hlavu větší slečny, takže jsem usoudila, že se svými 168 centimetry patřím mezi průměr. Nemám silnou postavu, nicméně bych ráda shodila nějaký ten kilogram. Přestože má přírodní barva vlasů je tmavě hnědá, momentálně ji mám zesvětlenou a protkanou blonďatými proužky, lidé mě tedy spíše nazývají blondýnou. Možná to trochu souvisí i s mou inteligencí, těžko říct. Mám zelenohnědé oči, vcelku oválný obličej a úzké rty.

Ačkoliv jsem spíše městský typ člověka, ráda vyrazím do přírody, zejména v letním období. Beru život s nadhledem a vše vidím z té lepší stránky, ale někdy jsem až přehnaně naivní. Snažím se k lidem chovat slušně, ať se děje cokoliv. Neříkám, že jsem nikdy na nikoho nebyla zlá a nespravedlivá, avšak jsem přesvědčená, že umím uznat svou chybu a omluvit se. Každý problém chci vyřešit co nejdříve, ale často potřebuji oporu jak rodiny, tak přátel. Jsem společenská, mám ráda zábavu a ráda poznávám nové lidi. I když jsem vždy před každým setkáním s někým cizím nervózní.
Jako jedináček nejsem moc zvyklá se o něco dělit, někdy je opravdu těžké se mnou vydržet. Na druhou stranu ráda vyprávím vtipy a bavím okolí, snažím se smutného rozveselit a často se mi to daří.
Dělám v životě chyby jako každý člověk, ale zastávám názor, že nikdy není pozdě pokusit se je napravit.