Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kapitán Nemo je vysoké, štíhlé postavy s hrdým držením těla. Má černé rozcuchané vlasy, krátké vousy, chladné tmavé oči, bledou pleť, široké čelo a jemné, dlouhé ruce. Vždy nosí formální oblečení ze zvláštní tkaniny s doplňky z mořských zvířat (např. barety z mořské vydry a boty z tulení kůže).

Je to samotář, který se navždy odloučil od pevniny i od lidí. Důvodem k tomu bylo, že mu během války zabili ženu a dvě děti. Se svými pomocníky sestrojil ponorku Nautilus, ve které žije a potuluje se po všech mořských hlubinách. Jeho nenávist k civilizaci je tak silná, že nepoužívá nic, co není z moře, ať už jde o jídlo, vybavení, oblečení nebo tabák, který nahrazuje podivnou mořskou řasou.

Je velmi odvážný a i přes nenávist k lidem s nimi dokáže soucítit a zachránit je i s nasazením vlastního života, jako například v úryvku s lovcem perel a žralokem:

Žravý netvor se mohutným rozmachem ploutví vrhl k Indovi, který se pohybem stranou vyhnul žralokovu kousnutí, ale nikoli úderu jeho ocasu. Žralok se vrátil, obrátil se na hřbet a chystal se překousnout Inda vedví, když tu kapitán Nemo, skrčený dosud vedle mne, rychle vyrazil. S dýkou v ruce se vrhl přímo na netvora, připraven k boji tělo na tělo. V okamžiku, kdy se chystal nešťastného lovce překousnout, zpozoroval žralok nového nepřítele. Otočil se břichem dolů a zamířil ke kapitánovi. Stále před sebou vidím kapitána Nema. Přikrčen očekával s úžasným klidem žraloka, a když se na něho netvor vrhl, uskočil se zázračnou rychlostí stranou, vyhnul se tak srážce a vrazil dýku žralokovi do břicha. Žralok celý zrudl krví, která se mu proudem řinula z rány. I moře kolem zrudlo tak, že jsem zakalenou vodou nic neviděl. To trvalo až do chvíle, kdy jsem v jasnější vodě zahlédl kapitána zavěšeného na jedné ploutvi zvířete a bojujícího s netvorem. Viděl jsem, že se průběh zápasu mění. Kapitán padl na zem, sražen váhou obrovského těla. Pak žralok doširoka otevřel čelisti a mohlo být po kapitánovi, kdyby se rychle nevrhl na žraloka Ned Land s harpunou v ruce a neproklál ho svou strašlivou zbraní. Žralok sebou zmítal tak prudce, že rozvlnil vodní hladinu. To byl netvorův konec. Ned Land zatím vyprostil kapitána. Ten vstal bez jediného zranění a zamířil přímo k Indovi. Vzal ho do náruče a prudkým odrazem nohou se ocitl na hladině. Utopenec otevřel oči. Jaké muselo být jeho překvapení, a dokonce hrůza, když nad sebou spatřil čtyři skloněné měděné hlavy! A především, co si asi pomyslil, když kapitán vyňal z kapsy váček perel a vtiskl mu jej do ruky? Tu skvělou almužnu přijal ubohý cejlonský Ind od vodního muže rozechvělou rukou.
...V půl deváté jsme se vrátili k Nautilu. Vybavila se mi nevyhnutelně dvě pozorování. Jedno se týkalo úžasné odvahy kapitána Nema a druhé jeho obětavého soucitu s lidskou bytostí, zrovna představitelem oné rasy, před kterou prchal do mořských hlubin. Buď jak buď, ten podivný člověk v sobě dosud neumlčel lidský soucit. Když jsem se mu se svou úvahou svěřil, odpověděl mi trochu dojatým hlasem: "Pane profesore, ten Ind je členem utlačovaného národa a já až do posledního dechu budu patřit právě k takovému národu."

Kapitán Nemo je obdařen podivuhodnou vytrvalostí, dokáže hodiny tvrdě pracovat s malými dávkami kyslíku. Má velice prchlivou prudkou povahu, i když se mu celkem daří ji ovládat. Je vášnivým sběratelem uměleckých děl, hudby a vzácných mořských přírodnin. Mezi jeho koníčky patří také hra na varhany, lov zvířat v podmořských lesích a četba knih. Nadevše miluje moře, svoji ponorku, jež mu nahrazuje dítě, i svoje společníky na ponorce.