Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jako svou oblíbenou literární hrdinku jsem si vybrala sedmnáctiletou dánskou modelku Marii Hirse z knihy Vím, jak chutná vzduch. Autorkou tohoto příběhu je přitom sama Marie Hirse, která otevřeně popisuje nelehké období svého života, tedy období, kdy musela bojovat s mentální anorexií na život a na smrt.

Maria je velmi krásná dívka, má opálenější pleť, jež zvýrazňuje její jasně modré oči připomínající pomněnky vykukujíc zpod upraveného obočí, usmívající se ústa a světle hnědé vlasy, které rámují její obličej.

Vlastnosti této hrdinky jsou místy velmi zvláštní, protože jen velice těžko někdo může pochopit, proč se stala obětí mentální anorexie.
Maria je velmi přátelská a pracovitá. Se svou pevnou vůlí a vytrvalostí dokonce dokázala, že po stanovení si jasného cíle "shodit pár kilo" ji jen tak něco nezastaví. Avšak to by nesmělo přerůst rozumnou hranici. Nejprve, když z původní váhy 52 kilogramů shodí necelé 4 kilogramy, a začne být dokonce jednou z nejžádanějších modelek, si je opravdu jistá, že tahle volba byla to nejlepší, co mohla udělat. Jenže posléze, když už není schopná sníst něco víc než 2 jablka denně a váha ukazuje smrtelnou hranici 36 kilogramů, octne se v nemocnici a celý její život visí na vlásku. Lékaři Marii nedávají žádné naděje, má zemřít, ale ona se rozhodne v poslední chvíli bojovat s touto zákeřnou nemocí.

Na této hrdince a autorce se mi líbilo, že byla nakonec - i přestože si to všechno způsobila sama - silná a tento boj s mentální anorexií vyhrála...