Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• vlastní charakteristika aneb autocharakteristika

Dívám se na svůj odraz v zrcadle svého pokoje a pokouším se ze sebe něco vyčíst.
Nejprve bych se vám měla asi představit. Jmenuji se Klára a je mi 14 let.

Zahledím se pozorněji. Od ostatních se výrazně liším. Mou drobnou a hubenou postavu rámují černé džíny a tričko s velikým nápisem Metallica, překvapivě také černé, jako většina mého šatníku.
Přejdu ke své hlavě. Ani s mou drobnou postavu mě nelze přehlédnout. Pousměji se nad svou myšlenkou a namotám si pramen z dlouhých rudých vlasů na prsty. U hlavy jsou uhlově černé, která se ale s jejich přibývající délkou mění ve výraznou červenou.
Prohrábnu si patku svých vlasů, které mi neustále padají do obličeje. Na něm rozhodně nejdou přehlédnout černé brýle, pod nimiž vynikají světlemodré oči orámované černými linkami. V levém uchu mám jen obyčejný kroužek, zato pravé ucho mi zdobí tunel a pár piercingů.

Když se zaměřím na svůj vnitřek, nejvíce u mě převažuje asi skromnost. Dokážu si spoustu věcí odříct a nepotřebuji mít vše, co je právě hitem mezi ostatními.
Co se týče mému vztahu k sobě samé, dost se podceňuji a obecně si prostě v ničem nevěřím. V dnešní době plné "egoistů" je tato vlastnost nežádoucí, ale s tím já nic nenadělám. Nikdy jsem neměla potřebu se měnit kvůli společnosti, tak s tím nechci ani začínat.

K ostatním lidem se ale chovám dobře, pokouším se být vřelá ke svým kamarádům. I na ostatní se snažím být milá, tedy pokud mi své chování neoplácejí druhou stranou mince. Jakmile se ke mně někdo nechová dobře, ignoruji ho a vymažu jej ze svého světa. Takový člověk pro mě prostě přestane existovat a já se pokouším nebýt v jeho blízkosti.
Nemám ráda lidi, kteří jsou arogantní a až přehnaně sebevědomí. Těm se snažím vyhýbat.

I když si to ostatní neuvědomují, jsem dost citlivá, někdy až přecitlivělá a náladová. Rozbrečí mě kdejaký dojemný film, a to ve velké míře.
Také neunesu, pokud na mě někdo křičí, čemuž se někdy nedá vyhnout.
Jsem i dost zamlklá - když se ze mě někdo pokouší něco dostat, musí mít trpělivost.
Své emoce ale nedávám moc znát, nechci být pro ostatní jako ta malá slabá holka.
Ve velkých společnostech se cítím nesvá, ve třídě jsem spíše ta "neviditelná", což mi ale zrovna moc nevadí.

Mezi mé zájmy patří hlavně hudba, zejména ta tvrdšího žánru. Dokázala bych se nazvat tím člověkem, jenž by bez hudby doslova nežil, jen by přežíval. Na koncertech a tomu podobných místech jsem jako ve svém živlu. Bez své hudby bych to prostě nebyla já!

Dalším mým zájmem je malování. Hlavním tématem jsou zpěváci z mých oblíbených skupin.
Také ráda chodím do přírody - ať už s kamarády, nebo sama. Občas v dobrém počasí vezmu svůj longboard a jdu se projet.

Jsem ten typ, co by nikdy nechtěl bydlet ve velkoměstě, například v Praze. Všude jsou jen nekonečné paneláky, obchodní centra a nebezpečné silnice. Na takovém místě bych necítila volnost, jakou cítím právě ve své vesnici. Navíc s mým orientačním smyslem bych se velice rychle ztratila. Jsem ráda, když se kolem mě rozprostírá zeleň a klid.

Každý člověk je nějaký, jiný, něčím výjimečný... Ale nikdo nemůže být naprosto bezchybný a takového bychom ho měli i my ostatní brát!

Naposledy se přeměřím pohledem v zrcadle, pak od něj odstoupím a jdu dál žít svůj život...

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/charakteristiky/moj-odraz-v-zrkadle.html