Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Nebylo lehké se rozhodnout, o které blízké osobě bych napsal tento sloh, ale po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl, že jej napíši o svém otci.

Je mu 63 let a má již prořídlé vlasy krátkého vzrůstu, které byly dříve tmavě hnědé, ale zub času zapracoval a taťka nám jaksi značně prošedivěl. Se svojí výškou 170 cm nepatří k nejvyšším v rodině, ale to vůbec nevadí, protože většina z nás se vzrůstem k této hranici přibližuje. Výrazným jevem na jeho postavě je trošku větší bříško, jelikož velice rád vaří a hlavně ochutnává. Oblečení volí většinou domácího typu, neboť dost času věnuje kutilství. Jen zřídka na sebe oblékne společenský oděv, protože cestu do společnosti volí až v tom nejkrajnějším případě. Je už docela dlouhou dobu v důchodu, odvykl si na rušný život města a je rád, že bydlí na malé vesnici, kde má svůj klid a blízké přátele a sousedy.

Jak jsem již napsal, taťkovi je 63 let, z čehož vyplývá, že se narodil v srpnu roku 1945 v rodinném domku v Černožicích, kde žije dodnes. Vychoval mého staršího bratra, o něco mladší sestru a mne. Po základní škole se vyučil elektrikářem a vždy rád vypráví historky ze života mladého učedníčka. To zase nemá ráda mamka a většinou se ho snaží umlčet slovy "nech těch historek z pětačtyřicátého". On se ale nedá odradit a pak je z toho slovní přestřelka. To je jasné, že se rád pochlubí třeba s tím, že pomáhal zprovozňovat lanovku na Sněžku a podobné zajímavé věci, ale mamka pro to nemá pochopení. Po vyučení začal pracovat na dráze v elektroúseku, kde strávil několik let. Pak se odebral k práci muže zákona a zabýval se kriminalitou. Předtím si však musel rozšířit vzdělání, takže na tom byl podobně tak jako teď já. V osmdesátých letech ho zasáhla komplikovaná nemoc srdce a od té doby je v invalidním důchodu. Jeho učební obor elektrikář ho však doprovází stále. Rád pomáhá sousedům se zapojením elektřiny, opravami různých spotřebičů, ale dokáže si poradit i s drobnou zedničinou nebo zámečničinou. Také má v oblibě údržbu zahrádky, a jakmile trochu povyroste travička, hned je slyšet sekačka a vidět taťka, jak pobíhá po zahradě. Pokud se někdy stane, že onemocní, není to na dlouho a už je z postele venku a připravuje další projekty. V oblibě jsou u něho i dva naši psi, s nimiž chodí na procházky a laškuje s nimi. Nejsou to však jediná zvířata, jež opatroval, protože dříve u nás vypadal dvorek jako zoologická zahrada. Taťka choval slepice, králíky, prasata, papoušky, krůty, a kdyby bylo více místa, tak bychom u nás našli asi mnohem více takových kamarádů. Zkrátka, taťka je velice činorodý a nevydrží doma sedět u televize. Když to podmínky dovolí, vydávají se s mamkou do lesa na houby, což je jejich veliká společná záliba. Někdy dokáží brouzdat po lese celý půlden a pak se pyšní se svými krásnými úlovky. Pokud je špatné počasí, tak alespoň luští křížovky a říká, že musí trénovat mozek. Jakmile však přestane pršet, už se obléká a zase něco vyrábí, ať už pro sebe nebo pro někoho ze svých mnoha známých. On prostě nedokáže nikoho odmítnout a velmi rád pomůže se vším, nač mu síly stačí. Navzdory tomu, že je technicky velice nadaný, nepřátelí se s mobilním telefonem a bere ho jako nutnou věc v jeho životě. Moc se věnuje i svým šesti vnoučatům, když přijedou na návštěvu nebo na prázdniny a vymýšlí pro ně zábavu ve formě nějakého montování a kutění. Ti větší mu pomáhají i s náročnějšími pracemi a vždy jsou za to odměněni sladkou odměnou, s kterou nezapomene odměnit ani sebe. Jeho velkou láskou je totiž čokoláda, a když je hořká s velkou dávkou oříšků, to se ani nedá vyslovit, jak je za ni rád. To vědí i všichni v jeho okolí a za jeho čas, jenž jim věnuje svými dovednostmi, obdarovávají ho různými laskominami v podobě čokolád, bonboniér a jiných sladkých odměn. Ani při sousedských posezeních a rodinných oslavách nedokáže pokazit dobrou náladu a svými anekdotami rozesmává všechny přítomné. Někdy dojde i na harmoniku a jeho skvělou hru na ni. Všichni si s ním rádi zazpívají a odnášejí si zase trochu energie do zásoby.

Nedokážu si představit žádnou práci, při které by mi alespoň radou nepomohl, a společně s mamkou tvoří v našem domě nerozlučný tým.