Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pan Rybář je hlavní postavou z povídky Hastrman od Jana Nerudy.

Lidé mu říkali Hastrman, jelikož měl rád moře, chodil tak oblékán a také pro jeho jméno pan Rybář. Bydlel v Hluboké cestě s vyhlídkou na Petřín. Jakmile spatřil nějaké cizince, kteří zahýbali na Hradčany, vždy šel za nimi.

Postavy byl malé a hubené. Obličej měl suchý, špičatý s věčným úsměvem. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval. Na sobě nosil většinou zelený fráček s dlouhými šosy a zlatými knoflíky. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, pak dál byly sněhobílé punčochy a pod těmi šouraly se velké střevíce z rozpárané kůže. Chodil vždy s kloboukem v ruce.

Každých dvacet kroků zůstal stát a ohlédl se. Jeho myšlenky nebyly v něm, ale vypadalo to, že jdou uctivě za ním a baví ho vždy veselými nápady, takže se musí usmívat a občas se ohlédne. Když pozdravil, vyzdvihl jen ukazováček pravé ruky do výše a potichu hvízdl. Hvízdnutí zafičelo vždy také, když pan Rybář začal mluvit, a obyčejně začínal slovem "djo" - mělo to význam přitakající. Uměl se radovat z mála, třeba i z krásného počasí. Byl to člověk vzdělaný, pohodový, přívětivý, usměvavý a citlivý.

Jak staří lidé, tak i mladší jej měli v úctě. Vyprávělo se o něm, že je hodně bohatý, neboť vlastnil plnou skříň lesklých a vzácných kamenů. Pan Rybář byl justiciárem ve výslužbě. Usedal každý den na hodinku pohodlně do trávy a kouřil si z dýmky.