Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• vlastní charakteristika aneb autocharakteristika

OSNOVA:

Dovolte mi, abych se představila, jmenuji se Radka Wernerová, bydlím v Novém Strašecí a letos již čtvrtým rokem navštěvuji gymnázium Jana Amose Komenského taktéž v Novém Strašecí. Pocházím z Prahy, jako malá jsem zde několik let bydlela a v průběhu života bych se tam opět chtěla vrátit. Praha je takový můj sen do budoucna.

Když se nad sebou zamyslím, občas mám chuť změnit spoustu věcí, ovšem pokud bych to udělala, už bych to nebyla já, ale někdo jiný.
Jako každý člověk mám své dobré i špatné stránky. Mnohdy jsem trošku více "upřímná", a těm, kteří mě úplně nepochopí, mohu připadat trochu nesympatická. Občas mě to docela zamrzí. Dokážu však druhému říct bez okolků, co si o něm myslím, poslat ho k "čertu" a zničit tak veškeré přátelství, které mezi námi bylo, a to vše během několika málo chvil. Svou náklonnost i "nesympatii" dávám otevřeně najevo. A nejsem člověk urážlivý ani nijak impulzivní, takže výtky si neberu moc osobně a pouštím je jedním uchem tam a druhým ven. V normálním životě jsem klidná, nedokážu však vystupovat jakýmkoliv způsobem na veřejnosti, to jsou vždy mé nejhorší noční můry. Působím trochu prchlivě, což je spíše způsobené mou rozvážností, občasnou nerozhodností a váhavostí. Nerada se hádám a ani nevyvolávám hádky, jen tak něco mě nerozhází. V řešení složitých situací nebývám nijak rázná. Myslím, že je na mě spolehnutí, jsem rozvážná, ukázněná, ráda pomohu. Vzhledově možná působím trochu "pomale", ale nejsem, jen mám ráda svůj klid. Jsem takový uzavřenější flegmatik. Snad pokaždé, když někdo něco potřebuje, snažím se mu vyjít vstříc, bohužel však neznám moc lidí, kteří by na tom byli obdobně. Vždycky se říká: "Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí!" Ale toho já se moc neřídím. Nebývám ani naštvaná, ovšem pokud mě náhodou něco rozhodí, většinou mi to dlouho nevydrží. Maximálně několik hodin.
Asi bych na sobě chtěla změnit moji fyzickou kondici. Ne, že by mi ta současná nějak vadila, ale nejlepší zrovna není, co si budu nalhávat. Co se vzhledu týče, určitě by mi neuškodilo mít o pár (více) centimetrů v pase méně. Alespoň bych si občas nepřipadala jako zápasník sumo. To možná přeháním - také jedna z mých vlastností -, ale jsem baculatá, i když nějaké větší problémy s tím nemám.
Mám-li se zhodnotit, jsem se sebou docela spokojená. Někteří si myslí, že být individualista je špatně, ale takovému názoru se jen vysměji. Jsem jaká jsem, ne žádná modelka ani žádný superstudent, dokážu být však dobrou kamarádkou, a to se také cení. Jsem se sebou spokojená.
Mezi vlastnosti, jež odsuzuji na ostatních lidech, patří nečestnost, opakovaná lež, nepoctivost a falešné přátelství. Je to hrozné, když vám někdo do očí říká, jak jste fajn, jen když něco nutně potřebuje. Takové lidi nemám ráda a vyhýbám se jim. Sama se snažím být pracovitá, pečlivá a vytrvalá, sklízím tak alespoň pozitivní hodnocení. Nejsem vedoucí typ a často se podřizuji. V některých situacích, pro mě důležitých, si stojím za svým a představuji individualistu.

Mezi mé koníčky patří plavání, hra na klavír a jízda na kolečkových bruslích. Také mě baví tanec. Nejraději mám waltz. Nicméně, v dnešní době je opravdu těžké najít někoho, kdo by tancoval dobrovolně standardní tance, většina lidí v mém věku se baví na "hopsačkách" na diskotékách. Najít společníka na ples, jenž by šel dobrovolně, to dá práci! Občas trocha té společnosti neuškodí, ale raději se bavím v menším kruhu přátel, často někam vyjdeme a bavíme se o tom, co nás jen napadne. Strávíme tak pěkných pár hodin, uklidníme se, zbavíme se všedních problémů, vypovídáme se.

Ve škole mě nejvíce zajímá chemie, ráda bych se jí také věnovala v budoucnu. Až tedy budou hlásit ve zprávách nějakou celosvětovou chemickou katastrofu, tak za to mohu já. Ráda se pouštím do nových věcí, avšak v chemii by to mohlo být mnohdy nebezpečné. Musím se mírnit. Také mám ráda matematiku, jenže její použití v praktickém životě si nějak nemohu představit.
Jak jsem již psala, hodlám zakotvit v Praze a zde si také najít práci. Vím, že s mou nervozitou by to byl problém, ale pokud bych měla někdy v životě možnost, ráda bych přednášela chemii na vysoké škole. Jsem ctižádostivá, snad to tedy nějak zvládnu.

Co se týká nějakého nadání pro kreslení a obdobně, jsem úplný antitalent. Kreslím obrázky jak děti ve školce. Sotva kdo pozná, co jsem svým výtvorem myslela. Vrcholem mého "umění" je nanejvýš růže. S tužkou či barvami to prostě neumím.

Mé oblíbené životní heslo zní: "Příroda si s námi lidmi poradí." Z toho jednak vyplývá, že nejsem kdovíjak velký ekolog, zároveň jej lze použít i ve společnosti ve smyslu "ono to nějak dopadne". Snažím se nepřipouštět si problémy v případě, že nějaké nastanou, nebo se jim vyhýbat a nevyvolávat je a procházet životem tak nějak v poklidu a spokojená. Mám ráda pořádek, uklizeno, srovnané věci, nejsem však žádný puntičkář. Všechno má své meze. Často se řídím heslem "zlatá střední cesta". Kdybychom to dělali všichni, tak jsme sice ještě v pravěku, ale když se tím řídí jen někteří jedinci, je to snesitelné.

Stále popisuji svůj vnitřek, nyní něco k zevnějšku. Měřím přibližně 169 centimetrů, jsem baculaté postavy. Ráda se oblékám do pohodlného oblečení typu džíny a tričko s krátkým rukávem. Mé oblíbené boty jsou s podpatky, připadám si tak vyšší. Na mé postavě nevysokého vzhledu ostatní lidi mnoho nezaujme. Mé hnědé delší vlasy splývají těsně pod ramena, jsou rovnější, občas jako křoví. Ofinu nenosím a díky tomu mi vystupuje poměrně vysoké čelo. Kvůli jedné menší sportovní nehodě mám lehce křivý nos, který je bohužel dominantou obličeje. Ráda se rozhlížím okolo, a když mi někdo pohlédne do očí, zjistí, že jsou modré. Vzhled jsem jakoby podědila po mé babičce. Jsme si velmi podobné. Středě široká ústa a mírně špičatá brada rýsují tvar mého obličeje. Když jsem nervózní, vždy se červenám a tváře mi úplně svítí.
Zaměřím-li se na zbytek těla, bývá pro mě typické, že nosím často dlouhé nehty na ruce. Je to ale dosti nepraktické, například při práci s počítačem, občas se mi nějaký ten nehet bohužel zlomí.

V životě se snažím na nikoho si nehrát, protože když na sobě cokoli změním, už to nebudu já, ale někdo úplně jiný. A pokud má někdo problém s tím, jaká jsem, má smůlu... Já se nezměním!