Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• charakteristika T.G.Masaryka, případně výklad/referát
• citáty a zpracované téma vychází z knihy Hovory s T.G.M. od Karla Čapka

Osoba T.G.Masaryka

Tomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Byl to český pedagog, politik, filozof a hlavně člověk, který velmi přemýšlel nad věcmi, ať už politickými nebo všedními. Vždy je bral vážně a posuzoval je ze všech stran.
Myslím, že Masaryk byl velký myslitel, a to, že byl filozof, je ve velké míře znát na jeho pracích, textech a myšlenkách.
Ať už v době války, jeho prezidentství, utváření republiky nebo poznávání vlivných lidí, vždy měl zájem prokouknout člověka, porozumět mu, chápat jeho počínání. Toto jsem pochopila při četbě jeho pobytu v zahraničí. Znal mnoho jazyků, a tak toho využíval k poznávání. Zajímal ho názor lidu v zahraničí na politiku, zajímal ho postup zahraničních politiků v politice, ale mezi to všechno politické dění zapojoval i svoji zvědavost proniknout do lidského nitra a udělat si z výsledků určitý obraz na toho a onoho člověka. Svých poznatků řádně využil, když se stal prezidentem. Lidi kolem sebe již znal a dokázal se rozhodnout, komu věřit a koho se lépe stranit, nebo naopak, koho si vážit a kdo dobře poradí. Na tuto skutečnost poukazuje i jedna věta či citát z knihy Hovory s T.G.M.: "Snad nic není pro politiku, ale i pro život tak důležité jako poznávat lidi."

Prozřetelnost

Několikrát se o tomto slovu a jeho významu zmiňuje během vyprávění o pobytu v zahraničí (během střílení v Moskvě či Petrohradu nebo o lodi, kterou se naštěstí neplavil, neboť se potopila). Měl v jistých situacích opravdu štěstí, a to zčásti přisuzuje právě prozřetelnosti. Pak máme ještě jednu Masarykovu prozřetelnost. Mohla bych ji nazvat politickou prozřetelností. Tímto se dostávám vlastně k Masarykovi jako prvnímu prezidentu Československé republiky. Padl na něj velmi těžký úkol. Stát se prvním prezidentem tak nového, zdemokratizovaného státu bez tradic a bez upravených zákonů je velmi těžká práce. Právě při úpravách státu, zákonů a porozumění lidu i jeho potřebám se zavedením tradic a všech věcí, které nám v dnešní době připadají, jako kdyby tu byly odjakživa, používal Masaryk onu jistou prozřetelnost. Myslel dopředu na budoucnost a myslel na následky činů. Jako dobrý prezident musel myslet na zítřek. K tomuto tématu jsem našla další citát, který nám Masarykovo prozřetelné chování objasňuje: "Není státníkem ten, kdo nevidí aspoň kus cesty dopředu a nepřipravuje vývoj budoucích let."

Byl vůbec rád prezidentem?

Tahle otázka mě napadla, když jsem četla o jeho prvních reakcích v prvních týdnech úřadování. Byl samozřejmě rád, že se může aktivně podílet na spravování republiky a její úpravě, byl to muž na svém místě. Však větší část jeho výkladu o životě prezidenta vypráví o tom, jaké oběti musel přinést. Musel se vzdát svých zájmů, ne všech, ale takových, které měl opravdu rád. Neměl své soukromí, a když už, tak v malých úsecích. Jeden z problémů, který musel řešit a který mu nebyl zrovna po chuti, byla otázka trestu smrti. Mimochodem i u tohoto tématu uplatnil své psychologické dovednosti pronikání do lidské duše a jejího poznávání. Své rozhodnutí nechal ovlivnit zjištěním, že hrozba trestu smrti nemá na zločince žádný vliv. Takže měl post prezidenta rád, či nikoliv? Moje odpověď zní ano i ne.

Politické myšlení

Samozřejmě nemůžu o jeho politickém myšlení nijak podrobně polemizovat. Na to toho vím moc málo jak o Masarykovi, tak o politice. Ale můžu se zamyslet nad jeho dvěma citáty či poznatky, jež jsem našla v knize Hovory s T.G.M.
První z nich zní: "Neběží jen o slova zákonů, ale o to, jak jim rozumíme a jak je provádíme."
Tuto větu pronesl Masaryk, když vysvětloval, jakými změnami budou muset české zákony projít. Každý člověk chápe určité věci jinak než ten druhý, a tak může někdy dojít k výměně názorů. Chtěl Masaryk právě touto větou říct, jak těžký úkol vlastně jako prezident dostal? Chtěl upravit zákony do té míry, aby sdělovaly to, co musí, ale aby také byly neomylné?
Druhý citát: "Dobrý program je dobrá věc, ale krom toho na něj musí být čestný, statečný a moudrý člověk, který má odvahu odpovědnosti."
Tento citát je samozřejmě nadčasový a platí tedy i v dnešní době. Když se někdo pustí do dobrého programu a povede se mu vytvořit výhodný, lidu prospěšný program, tak to je jedna věc. Ale politik musí být připraven i na možnost selhání programu či nějaké jeho části. Politik musí být připraven nést následky. Proto je důležitá ona odvaha již při zveřejnění programu. Masaryk sám jednal podle svých slov. Obsahem citátu je opět i ona prozřetelnost. Masaryk měl dobré plány, ale musel počítat s následky a s budoucností programu.

Ještě bych ráda dodala, že přes všechnu tu politiku kolem něj se zmínil i o své rodině. Sice jen krátce, ale bylo znát, že ne jenom on byl v té době terčem lidí, kteří ho chtěli odstranit, ale že i jeho rodina na jeho postavení částečně doplácela.