Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jmenuji se Aneta Sedláčková, je mi 15 let a poprvé jsem spatřila tento svět 19. ledna 2007. Bydlím se svými rodiči a mladší sestrou v malém rodinném domě ve Dvorci.

Jako první si na mně můžete všimnout brýlí, pod kterými se skrývají modrošedé oči, většinou zdobené linkami. Mám celkem nevýrazné hnědé středně dlouhé vlasy. Všichni mi říkají, že jsem hubená a vysoká, ale ve skutečnosti měřím 168 cm.

Povahově jsem velmi tichá a klidná, vždy nejdříve přemýšlím, než mluvím. Moc mi nejde projevovat emoce a často se uzavírám sama do sebe. Snažím se být precizní, poctivá a trpělivá, ale záleží na tom v čem. Když například někomu musím něco vysvětlovat už po několikáté, ztrácím nervy a přemýšlím nad tím, jak může někdo být tak hloupý. Nejvíce mi vyhovuje čas strávený o samotě, kdy se můžu v klidu věnovat svým povinnostem nebo věcem, co mě baví, bez zbytečných řečí a pohledů lidí kolem.

Naprosto nesnáším mluvení před ostatními a seznamování s novými lidmi, proto se úplně netěším na příští rok. Nastupuji totiž na čtyřleté gymnázium a nevím, co očekávat od nového kolektivu. Uzavírá se tak za mnou jedna kapitola mého života - základní škola. Poslední dobou mě už celkem unavuje a vyčerpává. Vše se stále jen dokola opakuje a já nestíhám to, co bych chtěla. Jinak jsem ve škole velmi snaživá, pracovitá a většina spolužáků mě vnímá jako premiantku třídy. To vede k nechápavým pohledům kdykoliv mám horší známku než dvojku nebo když třeba zapomenu úkol.

Ve svém volném čase nejčastěji kreslím nebo maluji a už od malička ráda tvořím, proto také chodím do ZUŠ na výtvarný obor. Hodiny jsou velmi zábavné a vždy odcházím s lepší náladou. Za těch devět let se mi podařilo rozvinout své schopnosti i znalosti a neodmítnu žádnou výzvu. Dříve jsem, především kvůli nátlaku, chodila na zpěv. To mi zrovna nešlo, nebavilo mě doma cvičit a hodiny mě často stresovaly, proto jsem toho nakonec nechala. Kromě toho mě baví číst. Pomáhá mi to se na chvíli oprostit od reality a zapomenout na mé starosti.

Tak to jsem já. Docela obyčejná pesimistka snažící se utéct od reality. Nedokážu přesně zhodnotit, jestli se mám ráda, ale snad na své cestě životem nezabloudím.