Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když je tma a celý svět okolo už spí, v tom nastalém tichu se mi do hlavy derou nejrůznější myšlenky. Někdy přemýšlím i o tom, který protějšek je pro mne "ideální" nebo který by se alespoň částečně podobal mému vysněnému ideálu. A právě tehdy se zjeví ONA.

Nevidím její tělo, ale cítím její přítomnost. Není skutečná, přesto vnímám její hřejivé teplo, které mě všude obklopí. Je jako vydařená hudební kompozice. Jedinečná, přirozená, jemná, všechno v ní je v harmonii. Ovšem tak jak se v průběhu života mění oblíbená skladba, mění se i naše představa "ideálního" protějšku. Od určitého věku dojdeme k závěru, že nám nestačí hudbu jenom poslouchat, zjistíme, že máme potřebu ji hrát. A stejné je to i se ženami. Přijdeme na to, že nám imaginární žena, které se nemůžeme dotknout a kterou nemůžeme políbit, už nestačí. A proto opustíme fiktivní svět a začneme hledat reálný protějšek, jenž je dosti podobný našim představám. Někdo jej najde hned, někdo později, jiný vůbec.

Žena, kterou jsem našel já, je střední postavy, tak akorát. Delší blond vlasy podtrhují její už i tak jemné kontury v obličeji. Vždy když se otevřou víčka, pohlédnou na mne dvě zelenošedá kukadla, mezi nimiž si všimneme středně velikého nosu. Sesuneme-li zrak nepatrně níže, povšimneme si překrásných rtů, které lze jen těžko popsat slovy, a jemné brady, jež volně přechází v krk a dekolt, který pobízí k pohledu a na kterém nikdy nechybí vhodné zdobení.
Za zmínění stojí nehty. Jsou delší a vždy brilantně i originálně barevně sladěny k oblečení. Zbytek těla je přirozeně krásný.

V její přítomnosti se přesouvám do slunečného Španělska, kde slyším v postranních uličkách hrát muzikanty. Je stejně temperamentní jako tato španělská hudba. V jejím rytmu se umí uvolnit a být spontánní. Právě tehdy nejvíce vynikne její temperament a optimistická povaha. Stejně jako ptáci, kteří se na zimní časy stěhují do teplých krajin, ani ona nepostojí na stejném místě. Stále musí zkoušet nové věci, do nichž se pouští často po hlavě.
Ale jako když se mění aprílové počasí, umí se hbitě a trefně vcítit do situace a posoudit ji ze všech stran. Když jsem s ní, dokáži vnímat její temperament, optimismus a porozumění, jako kdyby velký souhrn citů a pocitů na mě dopadal, obdobně jako sluneční paprsky den co den dopadají na naše těla.
Když ji někdo do něčeho nutí, je to stejné jako ukazovat slepému Mona Lisu, nebo hrát hluchému 9. symfonii... Nenechá se nutit a chce mít vždy svůj názor na věc, i když je častokrát velice originální.