Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ahoj Zuzko!
Předem bych Ti chtěla poděkovat za pohled, udělal mi velkou radost.
Ale teď už ti musím napsat, co se mi stalo. Byla to hrůza! Ještě teď, když na to jen pomyslím, se mi z toho klepou ruce.
V minulém dopise jsem Ti psala o jednom klukovi, který chodí k nám do školy. Pamatuješ? Už se mi dokonce podařilo zjistit, že se jmenuje Ondra. Tak, teď k tomu "trapasu".
V pondělí máme vyučování do půl druhé, stejně jako 4. A (tam chodí Ondra), takže se s nimi potkáváme na obědě. Tohle pondělí byla zrovna rajská... Už asi tušíš, co napíšu dál, viď? Šla jsem právě od výdeje, když do mě vrazila naše profesorka němčiny a já jí rajskou "chrstla" přímo na její bílý svetřík. To samo o sobě byla taky hrůza, jenže mně se stalo něco ještě mnohem horšího! Když jsem se omlouvala za to, co jsem způsobila, uklouzla jsem po zbytku rajské, která byla na podlaze a "vletěla" jsem přímo do náruče Ondrovi! Tak to už bylo i na mě moc! Zrudla jsem jako "prasátko" a utíkala jsem, co mi nohy stačily, domů. Za sebou jsem ještě slyšela, jak se mi celá naše škola směje! Ach jo, jsem všem jen pro smích!
Večer jsem doma zkusila zahrát, že mi je špatně, abych nemusela jít druhý den ráno do školy. Dokonce jsem kvůli tomu namočila i teploměr do čaje, jenže znáš mamku – neprošlo mi to! Tak jsem si vzala to nejnenápadnější oblečení a vyrazila jsem. Už před domem jsem potkala Ondru, málem mě "trefil šlak", ale naštěstí si mě nevšimnul. Vlastně ani nevím, co dělal u našeho domu, když bydlí hned u školy.
Ve škole se stalo přesně to, co jsem čekala. Mám další "kouli" do sbírky. Hádej z jakého předmětu!
"Ach jo, Zuzi! Co mám dělat?"
Už jsem naprosto bezradná a navíc mě ještě dneska čeká služba na obědě, takže zas uvidím Ondru!
Kdybys věděla, jak mi tu chybíš! Nechcete se přestěhovat zpátky?

Ahoj! Tvoje Verča

P. S.: Napiš brzo!