Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Téma: Zastaň se věci dobré, odmítni zlo.

OSNOVA:

Bože!

Prosím ochraň duši, která ti do rukou svěřila svůj život s myšlenkami sobě vlastními. Mám strach, že již pozdě jest pro mou duši. Navštívilo mne samo ztělesnění ďábla. Pokoušelo se omámit mou mysl a vše čisté v ní nahraditi chtíčem.
Ach Bože! Pošli k mé duši posla - anděla. Nechť ochrání mne před jeho hrůznostmi. Nechci přejít na scestí jen kvůli radostem a slasti, které navrhl mi. I když, ač jeho smysl nebo existenci popíráme, je tady. Avšak ne vždy mne ve stejný čas, když slunce nahradí luna, navštíví.
Když se tak stane, usedne u mého lože a našeptává mé duši líbezná slova jako melodii hrající, kterým jen stěží lze odolat. Poskytl by mi dlouhověkost, moc a vše, co si má duše bude přát, a to jen výměnou za mou duši. Omlouvám se, ale... Ta jeho slova. Ano, ta slova. Byla tak přesvědčivá a já... Stydím se za svůj čin. Obrátil jsem se k tobě zády pln chamtivosti, touhy po moci a nespokojenosti za cenu mnoha životů. Nevím, co má mysl v této chvíli zamýšlela. Jisté však je, že v tuto chvíli trpím. Ano, trpím za své skutky, svá provinění. Měl jsem ihned, jak překročil práh mého domu, uzavřít svou mysl a nenaslouchat jeho slovům, která hrála všemi barvami světa.
Odpusť mi, Bože! Prosím odpusť! Zdvihám sepjaté ruce k nebi a prosím tě o smilování nad mou duší, až vím, že je to zbytečné úsilí. Byl jsem jako slepý žebrák, který prahne po kusu chleba, aby ukojil hlad. Tak jako on potřebuje dobrý pokrm, aby žil, tak já jsem se slepě domníval, že bez moci nejsem nic. Jen zrnko prachu, které vítr unáší tam, kam se mu zachce.
Dokonce i teď, co tu sedím a píši tento dopis, cítím, jak hladí mé ruce s čerstvými šrámy od krumpáče. Pokud toto čteš, tak víš, že ďábel již svůj úděl splnil. Nyní jsem na řadě já, abych splatil svůj dluh vůči pekelníkovi, kterému jsem se zavázal podpisem - svou vlastní krví - na pergamen. Sic jsou to dva měsíce od doby, co slunce zapadlo pro mne naposledy, avšak stále ta jizva po ráně zůstává. To aby mi připomínala po zbytek mého nekonečného života mou chybu, které jsem se tehdá dopustil. Naskytla se mi volba a já si zvolil tu špatnou - hříšnou - podobu té, co změnila můj život.
Proto se obracím k tobě, Bože! Tys jediný, kdo by mohl poskytnout klid mé duši. Vím, že mé hříchy nabyly obrovské velikosti a jen stěží je schopna duše jako ta má napravit, co spáchala. Avšak já věřím, Bože. Ano, věřím, že mé duši poskytneš klid.

Prosím odpusť! Odpusť hříšníkovi!

Nešťastník