Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Milá Edith,
píši Ti, protože jsme se dlouho neviděly, ale asi se ani dlouho neuvidíme. Možná už nikdy. Již po páté si pročítám Tvůj životopis a dodnes jsem nepochopila, jak jsi celý svůj život mohla zvládnout. Vlastně omyl, vždyť jsi ho nezvládla. Ale do té doby, než se stalo, co se stát asi mělo, jsi byla statečná žena, která opravdu žila svým životem.
Když jsme se seznámily, myslela jsem si o Tobě, že jsi tichý a uzavřený člověk, a Tvá sestra dívka plna energie, nápadů a emocí. Brzy jsem zjistila, že to bylo naopak. Někteří lidé žijí v přepychu a stěžují si na svůj život. Měli by ale vidět Tebe, jak jsi si sáhla až na dno a přesto dokázala být šťastná. Naštěstí jsi i přes to byla už od narození obdařena velkým majetkem, kterým byl Tvůj hlas a neuvěřitelným charismatem, kterým jsi dokázala lidem zvednout náladu a pobavit je, ale také zavzpomínat a dojmout.
Už od malička jsi žila bídným životem, ale i přesto, že jsi chtěla zpívat profesionálně, začínala jsi na ulici. Proto na Tobě obdivuji tu velkou snahu dosáhnout i za těch nejhorších podmínek svého snu, kterým jsi žila celý svůj život. Říká se, že každý člověk žije takovým životem, který si zaslouží. Ty jsi ovšem ta výjimka, která potvrzuje pravidlo, protože jsi byla k lidem vždy laskavá a vstřícná. Smrt vlastního otce, dítěte a ani smrt svou jsi si nezasloužila. Byla jsi to sice ty, která si vzala život, asi úmyslně, nikdo Ti to ale nemůže vyčítat. Snad jen ti, kteří Tě měli opravdu rádi a jako člověka si Tě vážili. Bohužel jich tu po Tobě moc nezůstalo.
Něco tu však zůstalo a myslím, že to tu bude setrvávat navždy. Je to Tvůj hlas, který nikdo nepřekoná a nenahradí, a díla, která mluví o Tvém životě. V dnešní době se hrál muzikál Edith Piaf, vrabčák z předměstí. Samozřejmě jsem ho viděla a opět jsem si zamilovala Tvou osobnost, i když v podání Radky Fišarové, jazzové a muzikálové zpěvačky. Vždy, když slyším její hlas, vzpomenu si, jak se psalo, že stojíš na pařížském bulváru a zpíváš za pár franků.

Péťa