Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

píšu Vám těchto pár řádků k uctění vaší památky. Když jsem se jako malá poprvé setkala s Vaší knihou Skřivánčí písně, byla jsem nadšena a babička mi je musela každý večer číst před spaním nebo bych neusnula.
Později jsem se dozvěděla, že jste byl velký český básník, který jako první psal básně pro děti. Také vím, že Vaši rodiče chtěli, abyste byl knězem, ale je dobře, že jste se vydal svou vlastní cestou a rozhodl se pro studium přírodních věd, i když jste ho nedokončil a odjel na 2 roky do Ameriky. Vy jste byl jeden z básníků v díle i v životě a jako kněz byste nemusel mít takovou příležitost vydávat své knihy. Ale to všechno jsou jen dohady a nikdo se už nedozví, jestli by to tak bylo nebo ne.
Někde jsem četla, že jste spolu s Vrchlickým a Zeyerem probojovával modernější chápání smyslu umělecké tvorby proti starším konzervativnějším proudům. Velmi mě to nadchlo, protože je dobře, když se někdo snaží o zlepšení a inovaci. Je zajímavé, že jste se o to snažil také tím, že jste překládal například knihy od Byrona nebo Longfellowa. Ovšem určitě Vaším největším počinem je přebásnění třiatřiceti Shakespearových dramat, čímž jste do české kultury přivedl významná díla světového písemnictví.
Ve Vaší době jste byl výjimečný a jste dosud. V této době se už tolik nečte. Lidé se podívají raději na televizi, než aby si přečetli pěknou knihu básní. Já Vám ale mohu slíbit, že si vždy ráda a s chutí přečtu některou Vaši sbírku básní, a to nejen proto, že jsou tak zajímavé, ale také kvůli Vám, protože vím, že jste vřele cítil s pracujícím lidem a nezištně mu pomáhal v jeho boji za právo podle řadu nové, dnes už vítězné společenské pravdy.
Doufám, že se na Vás nikdy nezapomene a že vždy se najde někdo, kdo si rád přečte Vaše dílo.

S pozdravem Jitka