Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Milý Ježíšku,

jako již tradičně začnu svůj list tím, že Tě ujišťuji o své nepřekonatelně dobré povaze a mírumilovném srdci. Zkrátka není hodnějšího člověka, než jsem já (a proto si také zasloužím vše, o co Tě požádám).

Ale přejděme k věci. Ani letos si neodpustím smělý dotaz, jestli už mi konečně hodláš nadělit ten nádherně růžový domeček pro barbíny? Vím, že si o něj píšu už 10 let a teď, v mých 17 letech, bych ho možná nevyužila tak dobře, ale když něco chci, tak to dostanu (rozumíš!?).
Dále bych chtěla kvalitní šampón, takže si vybij z hlavy obyčejný kopřivový šampón za dvacku a nějaký ten sprchový gel - malá rada: než mi ho zabalíš, tak si k němu čichni, po tom, cos mi dal minulý rok, jsem smrděla jako fretka. Přibal taky aspoň 3 páry ponožek. A ať Tě ani nenapadne mi posílat věci, o kterých oba víme, že jsou strašné. Tím žlutým rolákem ses mi minulý rok pěkně pomstil za všechny nehezké věci, které jsem Ti kdy napsala (ale napsala jsem je ve stavu nehorázného rozčilení, takže mi to musíš prominout). Jestli budeš uvažovat o nějakém oblečení, pošli mi raději tisícovku a já si to nadělím za Tebe.

Tak to je výčet mých přání. Samozřejmě to nejsou všechny dárky, které najdu pod stromečkem. Očekávám ještě aspoň dalších dvacet, ale jaké to budou, už nechám na Tobě. Zapoj trochu fantazii (jen si to nevykládej tak, že máš popustit uzdu své fantazii, protože když ji popustíš, tak Ti pokaždé uteče a já pak dostávám samé hrůzy, jen si vzpomeň na zelený batoh s razícími růžovými zipy, o kterých maminka říkala, že díky nim mě nepřejede auto).

Letos Ti nebudu psát, ať pozdravuješ své soby a skřítky, protože mi ve škole řekli, že neexistují. Nevím, co je na tom pravdy, ale jestli jsi mi těch dlouhých 17 let lhal, tak jsi v mých očích hluboce klesl.

S pozdravem

Tvá nejhodnější...