Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je září, konec prázdnin a s tím přichází i nový školní rok, na který se mnozí z nás vůbec netešili. S naší třídou jsme se radostně přivítali, protože dva měsíce je dlouhá doba a my už se na sebe těšili. Vůbec nic se nezměnilo, všichni zůstali takoví, jací byli před naší školní dovolenou, kromě dvou žáků, kteří se s námi rozloučili.
Na konci školního roku jsem byla poměrně spokojená. Mé vysvědčení kazily jen tři dvojky. Když nám třídní učitel rozdal důležitý dokument o našem prospěchu a popřál hezké prázdniny, tak jsme utíkali jako splašení do víru prázdninových dobrodružství a náležitě si užít léto.
Na začátku dvouměsíčních vytoužených prázdnin samozřejmě všichni věděli co dělat. Mnozí se hrozili, že toho mají hodně a že to ani nestihnout, ale nakonec z vyprávění vyšlo najevo, že se už v srpnu nudili.
Což se ovšem nedalo tvrdit o mně. Věděla jsem, co s načatým prázdninami, celé dva měsíce jsem se ani jednou nenudila. Nejdřív jsem jela s rodiči na 2 týdny do Chorvatska na ostrov Istrie. Když jsme přijeli dobře naladění a opálení do bronzova, tak jsem musela rychle naházet věci do pračky, pověsit je na šňůru, abych mohla na 2 dny na to jet do Nýznerova na letní tábor. Strávila jsem tam 10 velmi dobrodružných dní. Zbytek července jsem jen relaxovala na bazéně nebo u knížky.
3. srpna jsme se společně s mými dvěma sestrami vydali za tetou do Řecka. Tam jsme se většinu času chodili koupat do azurového ale ledového moře, a když jsme byly už úplně promrzlé, rozplácly jsme se do horkého písku. Svatka - tedy teta - nás prohnala po nějakých památkách a prošly jsme městem, které je plné starých a úzkých uliček.
S tátovou sestrou jsme se rozloučili vskutku obyčejně. Vybavila nás hromadou pžikázání, jak se máme a nemáme chovat (jako kdybychom to nevědely!). Cesta proběhla v relativním klidu.
No a je konec prázdnin, uteklo to rychleji než voda v řece. Co si budemem namlouvat, potřebovali bychom ještě alespoň jeden další měsíc prázdnin.