Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Ahoj Petro,

předem bych Ti chtěla poděkovat za dopis, udělal mi velkou radost, ale teď k mému problému. Jsi jediná, komu se mohu svěřit, doma se svěřit nedokážu a lepší kamarádku než jsi Ty také nemám.

Zamilovala jsem se do jednoho kluka. Všechno začalo, jak to skoro ve všech vztazích začíná, a to obrovskou mírou lásky, která z nás obou sršela na míle daleko. Chodili jsme spolu teprve 2 měsíce, než jsem pomalu zjišťovala, co se v něm skrývá. Ano, mám slabost pro starší kluky, ale co jsem se záhy dozvěděla, mi vyrazilo dech.

Jmenoval se Jirka. Nekouřil, nepil, hodně sportoval. Pro mne ideál. Vysnila jsem si ho. Byla jsem nadšená, že ještě takoví kluci existují. Svůj věk mi neřekl hned na začátku. Počítala jsem sice, že by mohl být o něco mladší, ale pořád 30 let není moc. Nechala jsem to plavat, byla jsem přeci zamilovaná! Jednou si po večeru sedím u počítače, píši si s ním a najednou mi napsal někdo, koho jsem neznala. Vyčítal mi, jak jsem se do něj mohla zbláznit, když mi už od začátku našeho vztahu lže. Nevěděla jsem, o jakou hru se jedná a vůbec jsem si nedokázala přiznat, že ten cizí člověk může mluvit pravdu. Povídal mi, jaký je můj přítel děvkař, že to táhne s jednou holkou a zároveň se mnou, a to co mě srazilo k zemi nejvíc bylo, když mi napsal, jak mému příteli není 30, ale 37. Koukala jsem do monitoru a nevěřila vlastním očím, co jsem právě četla.

Věřila bys tomu Péťo? Zamiluješ se do bezvadného kluka, kterého Ti závidí kdekdo a pak najednou tohle. Nic podobného se mi ještě nestalo. Přiznal se mi, kolik mu doopravdy je a proč mi už od začátku lhal - prý jen kvůli tomu, aby mě neztratil. Rozbrečela jsem se, neměla jsem v sobě už ani kousek síly mu na to odepsat. Byla jsem vyřízená, tak jsem se potřebovala někomu svěřit, ale rodičům to nešlo. Kdybych jim řekla, kolik mu je, tak by byl konec.
Druhý den, kdy z toho byl špatný i on, mi napsal, jak mě strašně miluje a že to byla poslední lež, kterou mi řekl. Napsal, abych se vrátila. Řekla jsem si, na věku přeci nezáleží, vždyť mě má rád. Peťul, to jsem ale nevěděla, jakou bolest mi způsobí za další měsíc. Nejenže mi lhal ohledně věku, ale lhal mi také o jeho rodinném stavu. Petro, on byl rozvedený a dokonce má z manželství dítě, jedenáctiletého kluka. Nevěděla jsem co už k tomu dodat. Byla jsem na pokraji zhroucení. Když jsem před rodiči tajila jeho věk, tak to bylo ještě dobré, ale tohle bylo i na mě moc. Nedokázala jsem dokola rodičům lhát, skrývat smutek, který mě připravoval o radost, kterou jsem kdysi na tom vysněném začátku měla.

Rozhodla jsem se, že náš vztah ukončím. Přišly další věci, které mi k tomu dopomohly, a to dluhy které měl. Dokonce ho málem zavřeli za napadení. Bylo strašné se tohle dozvídat později, věděl moc dobře, že kdyby mi všechno tohle řekl, tak už to s ním ukončím na začátku. Sice ho mám pořád ráda, ale tak už to dál nešlo. Petro, souhlasíš se mnou? Udělala jsem dobře? Opravdu je mi teď bídně, potřebuji něčí pomoc. Někoho, kdo mne vyslechne a poradí jak dál.

Nevěděla jsem, komu to mám říci, ale k Tobě mám důvěru. Známe se přeci už nějaké ty roky, pomáháme si navzájem. Teď tu pomoc potřebuji já. Nezlob se na mě, určitě Ti přidělávám práci. Potřebuji se dozvědět, jestli jsem udělala správně, když jsem můj vztah s ním ukončila. Snad mi rozumíš, mám jen Tebe. Děkuji Ti za vše.

S pozdravem Pavla

PS: Napiš brzo! Prosím!!