Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Moje milé staré já,

ještě než Ti prozradím podstatu tohohle dopisu, protože vím, jak to máš ráda, řeknu Ti jedno. Možná jsi sama, možná máš sedmapadesát koček, kterých se bojíš, ale možná tam máš toho chlapa. Měl to být Majk, ale moje naivita postupným věkem klesla a s ní i chuť znásilňovat celebrity. Pozdravuj Tomáše (mimo záznam: toho je naprosto náhodně vygenerované jméno!). Vím, je mu osmašedesát, ale co také vím, že tys nezapomněla. Znám Tě. A znám sebe - nedovolila bych Ti zapomenout. A pamatuješ si Aničku? Jsou pořád spolu? A Monika? Je to pořád stejný dlaždič jako tehdy před Tvými padesáti lety? A víš co? Chci Ti říct ještě něco. Kurva - ano, to se může - já, kurva, doufám, že ses konečně naučila projevovat city! Jsi, nebo jsi byla - co na tom sejde - blbá. Pamatuji si to jako včera. Snad protože to jsou maximálně dva měsíce? A nedělej, že nevíš, o co jde. Víš. Tvoje chyby z mládí nikdy nezapomeneš. Přiznej si to. A už nikdy nezahazuj ani nepal svoje vzpomínky. Zapomenout Ti nepomůže. Vždycky se najde něco, možná někdo, kdo Ti to připomene. Otevři se světu. Jo, a doufám, že mi jednou ukážeš Ty tvoje malby. Nebuď jako já, buď lepší! Alespoň teď si splň to, cos chtěla. Nemarni příležitosti, které jsi dostala. Možná bys mohla konečně jít a zakřičet tu tužbu. Měla jsi na to tolik času, ale nebyla jsi schopna si konečně říct, kdo opravdu jsi.

Ale já se pořád nedostala k tomu, proč Ti tohle všechno píšu. To, co Ti opravdu chci říci, je jedno jediný slovo: Děkuji! - Za co? Přeci za to, žes mě neopustila, podávala mi v koupelně na zemi kapesníky a objímala v tom nejhorším. Byla jsi se mnou, když to všichni vzdali. Zavzpomínej si někdy na malého Lectera, který Ti právě v tuhle chvíli roste před očima. A snad v dobrém, někdy příště, na shledanou.

Tvá pubertální forma 2015