Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pozdrav z jarního Mostu ti zasílá Lucie. Nedávno jsem od Tebe obdržela dopis, ve kterém jsi mi popisoval Tvůj vztah ke psům a chovatelské metody, které používáš. Já Ti dnes na oplátku napíšu něco o mých domácích mazlíčcích. Přiblížím Ti, co mi můj koníček dává a naopak co mi bere.
Jak víš, tak mým velkým koníčkem jsou kočky. Nádherná zvířata, s lesklým kožíškem, mechovými tlapkami a jantarovýma očima. Jsem obdivovatelkou a zároveň i majitelkou koček britského plemene. Chovu koček se věnuji asi 6 let, ale již od dětství jsme měli doma vždy alespoň jednu kočku. Nyní vlastním šest koček a jednoho kocoura. Samozřejmě tento počet již vyžaduje spoustu povinností, jako je třeba každodenní čištění jejich toalet, vysávání chlupů, mytí misek na vodu a česání kožíšků. Málokdo si uvědomuje, že starat se o tolik zvířecích miláčků souvisí s nekonečným odříkáním. Nelze odjet na dovolenou, nebo na víkend, protože těžko se najde dobrovolník, který by převzal povinnosti za mne. Ani odchov koček není jednoduchý, stojí mne to spoustu námahy, starostí, probděných nocí a v neposlední řadě i peněz. Určitě mi dáš za pravdu, na tom jsme všichni chovatelé stejně.
Nechat ty moje zlatíčka očkovat patří k dalším povinnostem. Jezdíme k veterináři panu Frýbovi až do Žatce, který je specialista na mňoukající zvířátka a tak mi nevadí si zajet. Kočky z toho nadšené nejsou, jak vytáhnu přepravky, už vědí, že bude následovat jízda autem a všechny se schovávají. Pokud je kočka březí, tak v termínu porodu se zdržuji v její blízkosti, přestože to někdy trvá i pět dní. Také se stane, že porod neprobíhá tak, jak by měl a je nutný zákrok veterináře. Pokud se provede císařský řez, tak je nezbytné se po dobu rekonvalescence kočky postarat o koťátka. To znamená, že je musím krmit každé dvě hodiny ve dne i v noci a masírovat jim bříška a tím podpořit jejich trávení a vyprazdňování. Po čtyřech probděných nocí jsem vyčerpaná, ale šťastná při pohledu na ta malá stvořeníčka, naprosto závislá na mé pomoci. V tu chvíli zapomenu na všechny ty starosti.
Již od dětství mám velkou lásku ke kočkám, pro mne to byly a jsou velké kamarádky a hlavně mě okouzlily svojí osobností a věrností. Když přijdu domů a vítají mě u dveří s hlasitým mňoukáním, jako by říkaly "Co jsi přinesla dobrého? Nemůžeme se dočkat.", jsem v sedmém nebi. A přestože se neustále pletou pod nohy a je kolem nich tolik práce, nevyměnila bych život bez nich za nic na světě. Když jsem smutná nebo unavená a ony přijdou za mnou, sednou mi do klína a hlavičkou mi strkají do ruky a vyžadují hlazení a jejich pohled mi říká: "Neboj všechno bude v pořádku. Pohlaď si můj kožíšek a uvidíš, že ti bude lépe." A věř nebo ne, ale skutečně se po půl hodince probíráním jejich srstí cítím jako znovuzrozená. Nenech se však oklamat, v každém mazlíčkovi předoucím něžně na klíně ještě dřímá šelma, která se v případě nutnosti o sebe dokáže postarat a přežít i bez lidské pomoci.
Co je tedy na nich nejpřitažlivější? Tedy především, jsou to zcela unikátní zvířata. I lidé, kteří je právě nemilují, připouští, že to jsou roztomilá, elegantní a neobyčejná stvoření. Nabízejí mi vztah, který sebou nese jen malá rizika, ale ony se mi za péči bohatě citově odměňují. Lásky plný vztah mezi nimi a mnou je pro mě naprosto nepostradatelným. Občas mě napadá otázka, jak vidí kočka mě a jestli splňuji její nároky tak, jako ona splňuje ty moje. Odpověď hledám v jejích reakcích - například že mi sedne na klín a přede, nebo přijde na zavolání a reaguje na mé rozmlouvání.
Myslím, že v současném každodenním životě se všemi jeho tlaky, pravidly a omezeným prostorem, kočka prokazuje, že je to miláček do každého počasí, vhodný pro téměř všechny způsoby života od velkoměstského bytu po venkovský dům. A přestože soužití s nimi není vždy jednoduché a je tento můj koníček náročný na čas a finance, jsem si jistá, že bez koček by byl můj život o mnohé ochuzen.
Naše chovatelství se v mnohém liší, ale jedno je stejné - všechna zvířátka potřebují naší lásku, přátelství a vzájemnou důvěru. Tímto se s Tebou loučím a doufám, že brzy zase napíšeš o Tvých nových zážitcích.

Lucie