Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

24. prosince 2012

Ahoj Verunko,

tak už tu jsou zase Vánoce. Chci, aby letošní Štědrý den byl nezapomenutelný. Teď pozorně čti a vžij se se mnou do mého vyprávění. Představa mého Štědrého dne je asi následující:

Vrátily bychom se spolu o mnoho let zpátky, aby to bylo přesně takové jako v pohádkách.
Vím, že jsme nejlepší kamarádky, ale představ si, že jsme sestry. Máme hodné rodiče, jsme chudí a žijeme v malé chaloupce. Je Štědrý den. My máme opět na starosti stromeček, Verunko. Při zdobení stromečku zpíváme koledy. Slaměné ozdoby, které jsme si vlastnoručně vyrobily, ořechy a malá červená naleštěná jablíčka - to všechno máme na stromečku. I přesto, že je skromný, je velice krásný. Po celé chaloupce příjemně voní jehličí. My jsme si povinnost splnily a jdeme s dětmi z okolí sáňkovat. V zápalu zimních her jsme ani nepostřehly, že se stmívá, a tak musíme rychle domů.
V chaloupce je útulné teplo a line se tu příjemná vůně štědrovečerní večeře. Ke stolu usedáme až tehdy, když na obloze vysvitne první hvězda. Máme prostřeno i pro náhodného hosta. V jednom rohu stolu leží pecen chleba, aby jsme měli co jíst i během roku. Ve druhém slaměnka s tím, co pole dalo, pro lepší úrodu. Ve třetím rohu leží peníze slibující blahobyt. Na posledním čtvrtém rohu je položená miska na zbylé kousky jídla jako dar pro slepice a dobytek. Stůl obepíná provaz symbolizující soudržnost rodiny. Košík s jablíčky, cukroví a v ošatce několik dní odpočívající upečená vánočka. Je to tak prosté, ale v našich očích vypadající honosně.
Maminka uvařila výbornou bramborovou polévku. Jako druhé jídlo máme kroupového kubu s houbami a česnekem.
Verunko, pod stromečkem máme každá čepici a šálu, kterou nám upletla maminka. Po rozdání dárků si společně zazpíváme koledy. Pak znovu usedáme ke stolu a každý z nás si rozkrojí jablíčko, aby věděl, co ho v příštím roce čeká. Všichni máme pěticípou hvězdičku ze zdravých jadérek. To znamená, že v příštím roce budeme zdraví a šťastní. Kdyby byla jadérka sestavená do křížku, tak se obáváme nejhoršího.
Maminka s tatínkem nám vyprávějí, jak prožívali Vánoce oni, když byli malí. A pak už jdeme jen spát s pocitem, že se nám splnily sny...

Vánoce nejsou o velkých darech, ale o lásce a porozumění blízkých.

Veselé Vánoce, Verunko.

Klára