Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Letošní zimu odjel sníh asi na dovolenou. Už ho nebavilo strádat v našich klimatických podmínkách a vydal se za svou rodinou na sever. Ano, sněhu bylo letos pramálo a milovníci zimních sportů měli zkrátka tento rok smůlu. Poprvé v historii byl zrušen běžkařský závod v Novém Městě na Moravě, vlekaři hlásí ztráty. Když konečně napadlo několik centimetrů sněhu, zvedla se v lyžařských areálech davová hysterie, na druhou stanu jsme ale mohli ušetřit za vytápění. Co se to děje? Proč je na Zemi čím dál větší teplo? A hlavně: BUDE MÍT ZEMĚ BÍLOU ČEPICI?

EKOLOGIE JAKO MÓDA
Dnešní doba, ať si to připouštíme, nebo ne, je bohatá na prázdná slova, sliby, které člověk neplní a činy konané ve prospěch jednotlivce či skupiny jednotlivců. Mohl bych jmenovat další negativa dnešní společnosti, přišel jsem ale ještě na jednu naši vlastnost, kterou jsem před "osudnou událostí" nikterak nevnímal. Pokrytectví.

Stalo se to jednou v tramvaji. Já, znaven vyčerpávající výukou, jsem seděl na sedadle, když vtom nastoupily dvě ženy. Ani nevím, jak vypadaly, pamatuji se pouze na jejich hlasité debatování. Stály nade mnou a jedna z nich mi neustále prskala na zátylek, když sdělovala té druhé, že doma s rodinou třídí odpad a že nechápe toho, kdo ne. Ta druhá jí neustále přitakávala a nakonec "přihodila" památnou větu: "Já své děti také vedu k ekologii, se skautem dokonce zachraňovaly strom od nějakých škůdců." Navzájem se "trumfovaly", která vede své děti více k ekologii, přičemž mluvily tak nahlas, že je musela slyšet alespoň polovina lidí v tramvaji, a mně připadlo, že se o ekologii začali zajímat snad všichni.
Ale co to vlastně je ta EKOLOGIE? Je to módní výstřelek, který bude brzo "out"? Nebo je to přístup ke světu, k přírodě, a tudíž k sobě samému? Sám jsem nevěděl. Vrtalo mi však hlavou, co ty dvě ženy za ekologii považují. Třídění odpadů je určitě záslužná činnost, které by se měl věnovat každý. Zamysleme se ale nad tím, proč odpad vzniká a jestli by nebylo možné množství odpadu člověkem vyprodukovaného snížit.
Vraťme se zpět k druhé ženě, jejíž děti zachraňovaly strom od nějakých škůdců. Koho těmi škůdci ale myslela? Člověka, továrny, auta? Asi ne. Nejspíš myslela nějaká drobná stvoření, která žijí na úkor stromů. Tito živočichové tu však žili už před miliony let a stromy se s nimi dokázaly vypořádat. Stromy jsou dnes vystaveny kyselým dešťům, chemickým hnojivům, změnám klimatu a nedokáží vzdorovat svým pradávným "kamarádům" - parazitům.
Proto mi věta: "Já své děti také vedu k ekologii, se skautem dokonce zachraňovaly strom od nějakých škůdců" připadá trochu směšná, protože tohle není nikterak záslužný čin, ale spíš omluvné gesto vůči přírodě. S trochou nadsázky mohu člověka připodobnit k malému batoleti, které se stane ředitelem firmy. Každému poroučí, co a jak má dělat, ačkoliv má samo nejméně zkušeností. To by se nám asi nelíbilo...

GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ
Z médií dennodenně slyšíme o globálním oteplování, tání ledovců, zvyšování hladiny moří. Globální oteplování čili celosvětové oteplování zemského povrchu způsobují "skleníkové plyny" - emise oxidu uhličitého a oxidů dusíku, ale také freony, metan a vodní páry. Ty se shlukují v atmosféře a odráží zpět k Zemi již od Země odražené tepelné záření. Tomu se říká "skleníkový efekt", poněvadž stejný princip můžeme pozorovat u babičky na zahrádce. Ne-li na vlastní...
Část tohoto záření se dostane opět na Zemi a tím se zvyšuje průměrná teplota planety. Odhaduje se, že v roce 2100 bude průměrná teplota planety oproti roku 1990 vyšší o 1,4-5,8 °C. To povede nejen k tání ledovců, zvyšování hladiny moří, ale také ke změnám v množství a alokaci srážek.
Musíme být ale spravedliví. Za změnu klimatu na Zemi a s tím spojeným globálním oteplováním nemohou jen lidé. I bez "pomoci" člověka by se planeta oteplovala, ale ne takovou rychlostí jako v posledních sto letech. Mnoho zvířat, stejně tak i tlející rostliny, močály a bažiny totiž uvolňují metan jako odpadní plyn.
Pokud teplota tímto tempem dále poroste, většina živočichů nebude schopna přizpůsobit se změnám podnebí. Velké množství rostlin uhyne kvůli nedostatku vody a zvířata budou muset při hledání vody a potravy migrovat - přemístit se do jiných oblastí. Mohla by vymřít i řada živočišných druhů, v neposlední řadě i člověk.
Dalším problémem celosvětového oteplování je tání ledovců. Tohle není problém, který můžeme hodit jen tak za hlavu, neboť se týká brzké budoucnosti, a to i mě a mých vrstevníků. Potvrzuje to i článek ze serveru Novinky.cz:

"Oblast severního pólu může být do roku 2040 zcela bez ledu, pokud bude lidstvo vypouštět do atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako dosud. Uvádí to studie vědců vedených Marikou Hollandovou z Washingtonské univerzity, zveřejněná v posledním čísle odborného časopisu Geophysical Research Letters. Potvrzuje nedávné závěry evropského výzkumného týmu. V důsledku tohoto tání stoupne hladina světových oceánů o více než 2 metry, New York zmizí, Benátky také, stejně tak i většina Nizozemska. Obrovské problémy voda způsobí v Austrálii a celé Indonésii.

A co potom? Možná si uvědomíme, že podíl na těchto problémech máme každý a začneme se vážně zajímat o EKOLOGII. To však bude už pozdě. Lidé jistě postaví různá protipovodňová opatření, různé zdi a valy, použijí nejlepší technologie. Věčně ale tato zařízení nápor vody nevydrží. A pak? Dojde ke katastrofě! V případě New Yorku zemřou tisíce lidí, další milióny jich budou zraněných. USA se dostanou do vážné ekonomické krize a už nebudou hrát prim v celosvětové hospodářské soutěži. Možná potom celý svět pochopí, že není radno si s "matkou" přírodou zahrávat. Možná potom americká vláda sníží množství emisí skleníkových plynů, které vypouští do atmosféry, protože právě USA a Čína jsou největšími jejich producenty.
Ekologie a ekonomie jsou dva protichůdné světy. "Mohutná vlna veřejného mínění rozhodne, zda bude hospodářský růst nadále stavěn do popředí před zdravé životní prostředí. Politika 'zelených' se stala významnou silou v moderní společnosti a strany 'zelených' mají značné volební úspěchy v několika západoevropských zemích. Nejvýznamnější silou je však jev označovaný za 'zelené spotřebitelství'. Spotřebitelé stále více volí takové zboží, jež je ekologicky méně škodlivé (jako jsou netoxické prací prostředky), a jsou připraveni za ně více zaplatit. Až průmyslové podniky zjistí, že být ekologicky nezodpovědný je ekonomicky bezperspektivní, potom může dojít ke zlepšení."

DOKÁŽEME ZPOMALIT UŽ ROZJETÝ VLAK?
Pokud budeme takto žít (jako jsme žili dosud) i nadále, musíme každoročně čekat povodně, vichřice či orkány a jiné přírodní katastrofy. Příčinou všeho je globálního oteplování. Kromě skleníkových plynů k němu ale přispívá i úbytek vegetace. Obrovské aglomerace, nová parkoviště, dálnice, supermarkety, hypermarkety - to vše jsou plochy, které jsou zbaveny zeleně, a proto se od nich teplo lépe odráží a ohřívá tak více atmosféru. Každý z nás určitě ví, že v parném létě je příjemněji na louce než nad rozpáleným asfaltem někde na parkovišti.

Přišel jsem ale na myšlenku, která by dokázala - sice minimálně - zpomalit oteplování planety. Zaujaly mě ploché střechy panelových domů, které jsou zcela nevyužity, a došlo mi, že jejich plocha představuje zastavěnou plochu domu. Těchto domů je v každém městě nespočet, takže výsledná plocha je obrovská. Kdyby se na střechu položila tenká vrstva zeminy a vysadila se tráva, nahradila by tato "umělá louka" jejího nevlastního asfaltového bratra.
Není sice jednoduché takovou zeminu na střechu umístit, kdyby se ale sešlo pár EKOLOGŮ, kteří se nechlubí v tramvaji, ale jednají, byla by práce za odpoledne hotova. Dalším problémem jsou peníze na materiál. Jednou z možností je, že by náklady zaplatil stát - což nelze předpokládat - a další možností jsou peníze obyvatel daného domu.

BUDE, ČI NEBUDE SNÍH?
Vraťme se k prvotní otázce: Bude mít Země bílou čepici? Nejsem vědec ani inženýr, abych mohl podat jasnou odpověď. Podle mého mínění za několik desetiletí sníh úplně vymizí z této planety, ale ve skutečnosti už dnes Země ztratila - a každým dnem ztrácí - bílou čepici, v širším slova smyslu.
Obávám se chvíle, kdy nás naši potomci budou proklínat, jaké problémy jsme jim způsobili. Lidé budou znát sníh jen z vyprávění a legend. Živě si představuji teplý lednový podvečer, kdy u stolu sedí stařec s vousy až po kolena, pokuřuje dýmku a kolem něj několik vnoučat, z nichž jedno se ho zeptá: "A dědečku, co je to ten sníh?" a on odpoví: "Sníh? Sám nevím, ale můj otec znal člověka, který viděl člověka, který viděl sníh."