Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Chci vědět, jak se má muž chovat k něžnému pohlaví, kdo první vstoupí do místnosti, jak vypadá správné podání ruky. Než jsem mohla začít psát o etiketě, musela jsem si sehnat dostatečné množství textů. Tedy nezahálejme a pusťme se s chutí do toho.
Slovo etiketa pochází ze starého francouzského slova "estiquer", znamenajícího vyvěsit. Původ slova můžeme hledat ve středověku, kde pravidla, jež se musela dodržovat u dvora byla vyvěšena na zdi. Jak už jistě víte, slovo v českém jazyce má dva zcela odlišné významy. Když se zeptáte deseti lidí, co to vlastně ta etiketa je, šest z nich si bez přemýšlení představí tištěnou nálepku na láhvi. Jen pouhé dvě pětiny dotázaných odhalí i druhý význam tohoto slova a to jest soubor pravidel slušného chování. Narozdíl od Všeobecné deklarace lidských práv tento souhrn není v žádném případě univerzální. Zvyky se liší podle světadílů, oblastí a ovlivňují je okolnosti společenské, kulturní, ekonomické, náboženské i klimatické. Následující text bude rozdělen do dvou menších odstavců, obsahujících podrobnější informace o slušném pozdravu a chovaní v restauraci.

"Pozdravit je zdvořilost, odpovědět na něj je povinnost." Při pozdravu i podávání ruky se na zdraveného díváme. Nikdy si nepodáváme ruku přes stůl, když sedíme, ani ne do kříže. Při podání ruky není vhodné mít druhou v kapse. Stisk je pevný a krátký. Platí obecné pravidlo, že první zdraví ten, kdo vstupuje do místnosti. Dále platí, že podřízený zdraví nadřízeného, muž ženu, mladší staršího, méně významný osobu významnější.
Není to typické, ale do restaurace vchází první muž a podrží dveře ženě jdoucí za ním. Vybere nejvhodnější stůl, odsune židli a žena se posadí. Pokud je na stole látkový ubrousek, úhledně si jej rozprostřeme na kolena. Jíst začíná vždy žena nebo nejváženější osoba u stolu. Chceme-li jídlo na okamžik přerušit, položíme příbory na talíř křížem přes sebe. Jestli už jsme dojedli, srovnáme vidličku a nůž rovnoběžně k pravé straně talíře. Při odchodu od stolu muž vstane, ženě odsuneme židli a společně zamíří rovnou ven z budovy. O tom, že muž odchází po levém boku partnerky, se už snad zmiňovat nemusím.

"Je to jen směšný nátěr, ale nezbytný." Toto byla slova Edmonda Dantese z filmu Hrabě Monte Christo. A to platilo a mělo by platit i dnes protože člověk, který nezná pravidla slušného chování není slušivým člověkem. Přesto i dnes mnoho lidí myslí, že etiketa se jich netýká, neboť nejsou žádnými vysoce postavenými politiky a diplomaty.