Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Je používání "pouhých" symbolů odkazujících k nebezpečným hnutím (např. k nacismu či komunismu) opravdu tak nebezpečné, nebo je jejich pronásledování jen nesmyslnou hysterií, která se nám jednou kontraproduktivně vymstí? Je demokracie demokracií, když zakazuje, aby každý projevil svůj názor, i když extrémní, i se symbolem? Jak trestat jaké symboly? Má to vůbec smysl? Jak to vyřešit?

Symboly jsou s lidstvem spjaty už odjakživa (např. Šalamounova pečeť; Jin a Jang; pentagram; lev - síla; sova - moudrost; atd.). Symboly mají dodávat jakýsi posilující význam dané věci, mají dávat sílu danému názoru, mají ukazovat přesvědčení člověka nebo mají manipulovat s lidmi. Lidé symboly kreslí na papír a nosí je v kapse jako ochranu před zlem nebo pro štěstí, kreslí je na stěny v bytě pro lepší "tok energie", píší jimi, dělají z nich amulety a talismany a nosí je na krku, nechávají si je tetovat nebo jim vzdávají hold vyvěšením v podobě vlajky. Některé byly zneužity a dnes jsou zakázané. Nesmí se užívat, protože jde o "symboly krve a násilí" lidí v dobách, které již pominuly, ale jsou stejně tak živé jako lidé, kteří je přežili. Tyto symboly dob jsou pak symboly radosti, smutku, nenávisti, opovržení, zklamání i naděje nebo také snahy o změnu situace či revoluce.

Veřejné zobrazování hákového kříže nebo zkříženého srpu a kladiva je dnes trestné, i když někteří jedinci jsou danou ideologií tolik nadšení. Příklady krajní levice a krajní pravice, které změnily chod dějin i osudy mnoha lidí. Lze je zahrnout pod pojem extremismus? Ke slovu, jehož šířku je velmi těžké definovat, se JUDr. Jiří Pehe vyjadřuje takto: "Každý si pod tímto pojmem představuje trochu něco jiného. Pro některé je to pohodlná škatulka, kam se dají zařadit všichni ti, kteří nesouhlasí s obecně sdíleným přesvědčením většiny. Pro jiné je spojen s extrémním chováním. Pro další s násilím. To, co je v jedné společnosti obecně považováno za extrémní, nemusí být viděno jako extrémní ve společnosti jiné. Záleží na kultuře, historii, zvycích." (citace z webu: Pehe.cz, 25. 4. 2011)
S jeho slovy naprosto souhlasím, protože jistě záleží také na náboženském základě i etickém kodexu společnosti. Prostě každý pes, jiná ves.

"...všichni ti, kteří nesouhlasí s obecně sdíleným přesvědčením většiny." - Tak s tímto pohledem můžeme k extremistům zařadit i některé světové návrháře, malíře nebo literáty, kteří nesdílejí stejný názor na umění jako "většina". Dále by se mělo uvažovat o tom, co vlastně slovo "většina" jako takové znamená. Je to alespoň 50 % populace z dané kultury? Je to 50 % lidí, kterým to není jedno, a vyjadřují se k situaci? Nebo to je nakonec jen 50 % lidí, kteří s danou situací ve státě mohou něco dělat?

"Mluvíme-li o dnes o extremistech, máme často na mysli právě skupiny a jedince, kteří se chovají a jednají tak, jak se před ne tak dlouhou dobou chovaly celé státní a národní útvary náležející k západní civilizaci." (citace z webu: Pehe.cz, 25. 4. 2011)
Jak to, že se tedy takto chovaly celé státní útvary, když to bylo zlé? Jak to mohli lidé dopustit? Chyba "většiny"? Nebo se to bude svádět na všechny lidi, i když nemohli vzdorovat? Svedeme to na jednoho, nebo předáme odpovědnost vládnímu celku? Pokud je to, co dělají extremisté teď a jaké sdílí názory, zlé, tak jak to, že to mohli dělat celé státní útvary? Proč se to zakazuje, když to bylo v minulém století schvalováno? Je to "špatné"? Tak jak to, že se k "zakázaným ideologiím" hlásí tolik lidí? Co je vlastně v dnešním světě vůbec "špatné"? Kdo a hlavně jak určí, jak se má, nebo nemá společnost vyvíjet a co má, nebo nemá dělat?
Jde o zodpovědnost lidí vůči lidem. Pokud se někdo hlásí k vyhlazování nějaké "rasy" jen proto, že má dojem, že je méněcenná a má být odstraněna ze světa, tak je to pro mě extrémní názor. Nikdo přece nemá právo brát život někomu, komu ho nedal. Také nemá nikdo právo někomu sahat na majetek, který si nastřádal vlastní snahou, a nutit ho pracovat "od nevidím do nevidím". Samozřejmě také nikdo nemá právo někoho omezovat v osobní svobodě a v jeho osobních názorech.

Dotyčný jedinec, který se hlásí k určité ideologii, by měl ale přemýšlet, jestli kreslení symbolů jeho ideologie někoho nepohoršuje, neuráží nebo nepoškozuje. Pokud ano, měl by zvolit přiměřené vyjadřování těchto symbolů na veřejnosti. Protože je zveřejňování symbolů trestné podle "§260 - Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačování lidských práv a svobod." Je zakázáno podporovat fašismus a komunismus a symboliku s nimi spojenou. Sazba pro dospělého je 1 rok až 8 let, v případě mladistvého 1 rok až 5 let. Mladistvého, tedy člověka ve věku 15 - 18, lze trestat trestem odnětí svobody v délce trvání maximálně 5 let; zákazem činnosti v maximální délce 5 let, pokud zákaz není v rozporu s přípravou na jeho budoucí povolání; propadnutím věci; peněžitým trestem, pokud se jedná o osobu výdělečně činnou, a vyhoštěním. Pokud mladiství spáchá závažný trestný čin zvláště zavrženíhodným způsobem či z rozmaru, může být potrestán mimořádným trestem odnětí svobody v délce 10 let. Účelem trestu pro mladistvého není jen potrestání, ale převýchova a znovunavrácení do společnosti. Pokud zákon poruší osoba mladší 15 let, a jedná se o závažný trestný čin, uloží občanský soud ochranou výchovu ve speciálním ústavu. Co se týká zakázaných symbolů, jsou to většinou symboly spojené s fašismem a komunismem. Tedy hákový kříž, hajlování, oslavování Adolfa Hitlera, kresba znaků SS, kresba čísla 18 (jako AH - A...1, H...8), pokřikování protižidovských hesel, schvalování holocaustu, podněcování nenávisti k menšinám, aj." (citace z webu: Pravnik.cz, 26. 4. 2011)

Pokud se dítě vyjadřuje na veřejnosti těmito symboly a hesly, může to činit z jakéhokoliv důvodu, a to platí i pro dospělého - nevědomost, nedostatečné vysvětlení problematiky, špatná výchova rodičů, snaha o zviditelnění jedince, vyjádření vlastního názoru atd. Záleží také na tom, co tím myslí. Samozřejmě pokud osmileté dítě nakreslí doma hákový kříž nebo zkřížený srp a kladivo s tím, že to někde viděl a neví, co to je, tak mu to rodiče vysvětlí a dítě symbol již nebude kreslit. Pokud stejnou věc udělá patnáctileté dítě, měli by rodiče zvýšit zájem o své dítě a projednat s ním, co tím chce říct, protože se snaží zviditelnit, a to může mít špatné následky. Pokud to má být vyjadřování jeho názoru, možná špatně pochopil dějiny s těmito symboly spjaté. Pokud je to "jen" rozmar, který dítěti dovoluje "dělat si, co chce", je to trestuhodné. Teď záleží na tom, jestli má smysl dítě trestat. Má být odňato rodičům do výchovného ústavu? Na jakou dobu? Je ústavní výchova lepší? Bude dítě správně vychováno? Nebo se zocelí a v dospělosti pak bude členem neonacistické skupiny? Má smysl trestat dítě? A když už ano, jakým způsobem, abychom jej nemuseli trestat znova a znova? A co dospělý člověk? Má to smysl, nebo ne? Starého psa novým kouskům nenaučíš. Na druhou stranu není to omezování osobních názorů? Vždyť dospělý jedinec to určitě dělá ze svého přesvědčení.

Takže pokud má někdo takový názor, může si do deníčku čmárat hákové kříže, ale neměl by je kreslit na zdi domů (což je kromě jiného vandalismus) ani je nosit po městě jako vlajku a pokřikovat nacistická hesla. Ať si člověk vymaluje doma zdi na červeno a každé ráno si zazpívá sovětskou hymnu, ale ať to nenutí všem ve městě svým extrémním chováním. Může tento názor vyjádřit jinak. Dovolme jim scházet se a navrhovat změny, které však budou akceptovat Listinu základních práv a svobod. Vyslyšme jejich požadavky, aby nemohli říct, že se dopouští násilí na jiných, protože se chtějí zviditelnit, neboť je nikdo neposlouchá. Dovolme jim to, neboť čím víc se je budeme snažit determinovat, tím víc budou sílit a stanou se nekontrolovatelnými. Vždyť kdo jiný, než lid, má vládnout! I komunisté a neonacisté jsou lidi a měli by se podílet na vládě - vládě lidu - demokracii.

"Lidé by se neměli bát své vlády. Vláda by se měla bát svého lidu." (Alan Moore)

ZÁVĚR:

Neměli bychom zapomínat na přítomnost: každý by se, podle mě, měl chovat tak, aby nemusel být trestán, protože: "Kdo ví, kudy duch povane a co budeme jednou bedlivě skrývat a ze svých životopisů retušovat..." (Stanislav Komárek)

Neměli bychom zapomínat ani na minulost, protože z té se můžeme poučit. A tak braňme, aby byla pitvořena, protože: "Čím méně žilo přímých svědků, tím volnější ruce měli historici." (Viktor Suvorov)

A také bychom neměli zapomínat na budoucnost a uvažovat, komu svěřujeme do rukou vládu, protože: "Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost." (George Orwell).