Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Úroveň sebehodnocení člověka určuje v životě velmi mnoho. Lidé s pevnou sebedůvěrou se zpravidla mají rádi a jsou si jistí sami sebou. Mají zdravé ambice, stanovují si vážné cíle a vytvářejí podmínky k jejich dosažení. Mají k dispozici širokou škálu akcí, které mohou podniknout. Žijí lépe než ostatní a vyčnívají z davu. Jednoduše proto, že mají vysoké sebehodnocení. To samozřejmě ovlivňuje, jak jsou vnímáni ostatními.

Kromě vnějších kritérií, která jsou na první pohled patrná, existují i skryté, neviditelné aspekty vnímání. Například když dva lidé začnou komunikovat, každý podvědomě vnímá druhého podle toho, jak vysoké nebo nízké sebehodnocení má jeho protějšek.

Proto zvyšování sebedůvěry má tak silný vliv na komunikaci s ostatními lidmi. Když se vaše sebehodnocení zvedne, stáváte se pro ně doslova jiným člověkem. Pokud máte vysoké sebehodnocení, svět vás má rád a situace vám hrají do karet. Nejedná se o žádnou mystiku, ale o zákon přitažlivosti - to, co je ve vaší mysli, se zrcadlí ve vaší realitě.

Sebevědomý člověk s vysokým, pevným sebehodnocením má otevřené všechny dveře. Vzbuzuje respekt a sympatie u ostatních lidí. Zdá se, že mu jde vše snadno, a pokud ne, problém rychle vyřeší s využitím dalších zdrojů. Člověk s vysokým adekvátním sebehodnocením vytváří svůj vlastní svět a realitu. Jeho život se mění zásadně, jakmile nalezne svou vlastní hodnotu a adekvátně nastaví své sebehodnocení.

Zbytečné předsudky

V mnoha myslích se sebehodnocení vnímá jako nějaká "superschopnost". Lidé se často domnívají, že ti s vysokým sebehodnocením mají ideální život, zatímco ti s nízkým sebehodnocením nemají šanci na úspěch. Nebo si myslí, že když má někdo vysoké sebehodnocení, cítí se neustále dobře, a naopak, s nízkým sebehodnocením je všechno špatně.

Takové myšlení je mýtus. Lidé s přehnaným sebehodnocením mohou být stejně nešťastní jako ti s nízkým sebehodnocením. Kde je tedy ten rozdíl?

Dva extrémy

Jak jsme si již vysvětlili, existují dva extrémy v sebehodnocení - přehnané a podhodnocené. Obojí je špatné. Lidé s přehnaným sebehodnocením jsou stejně nešťastní jako ti s podhodnoceným. Proč? Protože v obou případech nejsou očekávání a požadavky na realitu naplněny, což vede k frustraci.

Představte si člověka jako zboží, přičemž sebehodnocení je jeho obalem. Pokud je obal špatný, nikdo si produkt nekoupí. Stejně tak člověk s nízkým sebehodnocením nemůže upoutat pozornost ostatních, protože sám sebe považuje za nehodného. Naopak, pokud je obal příliš dobrý, ale zboží nesplňuje očekávání, nastane zklamání.

Člověk s adekvátním sebehodnocením je schopen vytvářet realistické cíle a najít správné prostředky k jejich dosažení. Život takového člověka se postupně zlepšuje, protože je spokojený sám se sebou, což z něj činí atraktivnějšího a úspěšnějšího člověka.

Druhy sebehodnocení

Existují tři hlavní typy sebehodnocení: adekvátní, podhodnocené a přehnané. Adekvátní sebehodnocení umožňuje člověku realisticky hodnotit své schopnosti, povahu a činy. Na rozdíl od mýtů není přehnané sebehodnocení výhodou, protože zkreslené vnímání sebe sama může vést k problémům v životě.

Sebehodnocení je klíčovým faktorem, který určuje celý život člověka. Adekvátní sebehodnocení umožňuje člověku vybudovat zdravé vztahy, dosahovat stanovených cílů a být úspěšný ve všech aspektech života.

Jste spokojeni se svým sebehodnocením? Možná se v tom skrývá odpověď na mnohé otázky o vašem sebepojetí a životních úspěších.