Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2019 znělo Kniha, kterou si musíte přečíst a jednalo se o článek s prvky recenze, který představuje jednu z knih jmenovaných ve výchozím textu a doporučuje ji čtenářům webu Milujeme literaturu

Karel Čapek se svými díly řadí mezi největší velikány světové literatury 20. století. Není to jen jeho přínos do literatury z hlediska nových pojmů a vlastního osobitého stylu, který je velmi čtivý a pro čtenáře jednoduchý na pochopení, což mu umožňuje vstřebat hloubku autorových myšlenek, ale také jeho nadčasovost v pohledu na svět, která se ukazuje ve Válce s mloky.

Dílo bylo napsáno mezi dvěma světovými válkami roku 1936, kdy se v Hitlerově Německu dostává k moci fašismus a silný nacionalismus. Jedná se o utopistický román, který symbolicky zachycuje Německo jako národ inteligentních mloků, jenž postupně čím dál víc prosazuje svoje nároky na životní prostor a jde proti každému, kdo by ho mohl zastavit. Hlavním cílem autora bylo varovat čtenáře před příchozím nebezpečím agresivní politiky Německa, jež se v díle otevřeně projevuje při incidentech zemětřesení v Louisianě a následně v pasáži Chief Salamander klade požadavky. Není to jen touha po moci národů, před nimiž Čapek varuje, ale především před lidstvem samým, a to hlavně jeho hamižností, lstivostí a vypočítavostí, kterou zde máme pořád. Stačí se jen rozhlédnout po dnešní komerční společnosti, kde se všichni zaměřují jen peníze a snaží se vydělat na druhých. Spisovatel tuto myšlenku vyjádřil s ironickým nádechem v pasáži, kdy státy, místo aby se spojily, mezi sebou intrikaří a snaží se vydělávat na vyzbrojování armád mloků, kteří jim platí peníze, jež postupně ztrácí svou hodnotu. Autor naráží na nesmyslnost byrokracie, a to konkrétně když lidstvo není schopné vyhlásit mlokům válku, protože nemá vlastní stát a v podstatě o to ani nikdo moc nestojí. Do poslední chvíle jde všem jen o obchod.

Jedno z hlavních autorových upozornění bylo na rychlý technologický rozmach, který i dnes může být tragickou příčnou zániku lidstva. V té době tomu napovídalo četné zbrojení evropských států, viz Kruppovy závody v Německu, či budování námořních základen na amerických ostrovech. Většině z nás by se mohlo zdát, že svět je dnes modernější a lidé v Evropě rozumnější, ale podívejme se na Severní Koreu nebo Irák, který díky technologickému vývoji zpracování jaderné energie vyvíjí atomovou bombu. Díky modernímu bioinženýrství může kdokoliv vyvinout moderní biologickou zbraň, na kterou by umíraly miliony lidí. Podle Čapka by lidstvo mělo zvážit své konání a vzít odpovědnost za technický pokrok pevně do rukou a zamyslet se nad tím, jestli cesta, kterou se ubírá, není konečnou.

Zajímavou otázku Karel Čapek nastolil čtenáři v první části románu, kde mloci jsou výkonnou pracovní silou a zachází se s nimi jako s otroky. Kdyby opravdu existoval živočišný druh podobný mlokům a mohli jsme ho takto využít, skutečně by bylo lidstvo tak kruté a zotročilo si ho, jako k tomu došlo u černochů při kolonizování Ameriky? Jsme o pět set let dále a žijeme v moderním světě, ale dvě světové války a vyhlazování lidí v koncentračních táborech našemu posunu za něčím lepším moc nenasvědčují.

Válka s mloky je neuvěřitelně nadčasovým dílem, protože například hrozby nacionalistických cítění tu máme i dnes. Podívejme se na období za posledních deset let. Stačí, aby přišla hospodářská krize, a v slabších zemích Evropy ihned vznikají národní nepokoje. Jediné v co můžeme doufat, a v to doufal nejspíš i Karel Čapek, je naděje, že lidstvo už bude natolik moudré, že se ze svých dřívějších chyb více poučí a zachová si tak právo vlastní existence.