Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Pojem pohlavní rozmnožování se zdá být zcela srozumitelný a téměř každý si pod ním představí prostý způsob rozmnožování, který je po tisíce ba i milióny let stejný jak u většiny zvířat, tak především u lidí. Co ho provází a jeho důsledky jsou vlastně jasné, za tu dlouhou dobu vypozorované, literárně zpracované a z pohledu prostého člověka příjemné, přirozené a konečné. Ovšem z pohledu dnešního vědce je to hrad neprozkoumaný, se spoustou komnat plných tajemství a chutí stále hledat klíč a otevírat každou třináctou komnatu s o to větší chutí, oč dále je v poznání těch komnat předešlých.

Co ovlivňuje vznik života v samotné buňce a především možnosti zásahu do těchto vlivů, jsou výzvy pro lidské schopnosti a inteligenci, ale z jiného pohledu také pro lidskou ješitnost, sobeckost a nadutost a to vše bez pokory a úcty k již stvořenému i bez našich zásahů. A přesto a právě proto je zajímavé, že o vzniku muže, nebo ženy rozhodují jen nepatrné části jako jsou chromozomy X a Y. Jejich označení jakoby označovaly neznámou, ovšem při mikroskopickém zkoumání jsou tvary chromozomů těmto písmenům nápadně podobné, zkoumatelné a v dnešní době můžeme říci i velice dobře známé. Jsou součástí buněčného jádra a skládají se z molekuly DNA, tedy genetického kódu a jejího proteinového jádra.

O tom zda zárodek – zpočátku embryo bude mužského pohlaví nebo ženského, rozhoduje pouze zlomek této nitkovité struktury chromozomu v určité fázi vývoje nazývané jako SRY. Tato část chromozomu s označením SRY v šestém týdnu plodu rozhodne, jak bude plod ovlivněn mužským hormonem testosteronem a podle jeho výše se vydá původně ryze ženský zárodek buď cestou původní tj. v tvorbu ženy se všemi jejími znaky, nebo cestou mužskou.

A to je právě bod, který je zajímavý z mnoha důvodů. Jeden z nich je, že pokud známe tuto fázi a okolnosti, které ji způsobují, zcela jistě bude lidstvo lákat ji změnit dle své potřeby. A nejen to. Bude možné změnit i vzorec zmíněného DNA a vytvořit tak přesný typ člověka a naprogramovat jeho schopnosti a vlastnosti.

Ale jsou tu i jiné skutečnosti z toho vyplývající. Nestane se bible jen pohádkou a snůškou výmyslů? Nebude opět napadena její pravdivost díky výsledkům vědy jako mnohokrát v minulosti? Byla Eva skutečně vytvořena z Adamova žebra? Vždy převládal názor, že žena je pouhou úrodnou půdou, do které je zasazeno mužské sémě jako nositel všech budoucích vlastností a podoby nového člověka. Novým zjištěním, že to původní je právě žena a až poté se začne měnit v muže je pro některé věřící a především pro některé muže bolestným zjištěním. Muž je tedy jen adaptace ženy.

Ovšem neradujte se, paní učitelko Petrovová, jako zastánkyně ženské přirozenosti odsuzujíc mužskou primitivnost. Lze z tohoto poznání vyvozovat i jiné závěry. Třeba pokud je člověk – muž posedlý ďáblem, není to ve skutečnosti ďábel, ale žena!!! Vždyť žena je to původní co je v muži. Prý bradavky na mužné hrudi jsou toho důkazem. Muži dnes mohou alibisticky namítat: "za to já nemohu, za to špatné může žena, co je ve mně". S tím muži ale asi neprorazí.

Je tu závažnější téma. Co budoucnost? Někteří vědci tvrdí, koho by zajímalo jednoduché, ale nákladné ovlivnění potomka a jeho vlastností. Větší zájem prý bude o předcházení a léčení nemocí a genetických poruch.

Já osobně jsem přesvědčen, že se vždy najde síla, která v zájmu svého prospěchu bude podporovat výzkum a možnosti takzvané schopných lidí. Ať jsou to vlády, nebo jen jednotlivci. Poselství Karla Čapka v románu Krakatit by mělo být zákonem pro dnešní a budoucí vědce. Vím, že se to bohužel zcela jistě nestane. Protože takto je založen člověk. Agresivní, kořistní, soutěživý a to vše ve jménu lásky a víry. Ale možná právě naopak, cesta tohoto nového výzkumu může pomoci tyto vlastnosti v míře únosné a ne příliš omezující v dobrém ovlivnit. Nejde tedy jen o to, co bude možné, ale jak daleko budeme chtít zajít.