Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Václav Klaus, laureát ceny Antiekologický výrok roku a Ropák roku, rozděluje mínění do nejasného poměru souhlasících a oponentů. Lidé neangažovaní v politice mají, jak jistě každý z nás připustí, zkreslený názor o politicích, motivovaný přehnanými osobními nároky na politické scéně. A právě proto už kategoricky odmítají názor, že by politik mohl mít pravdu, která podle Václava Klause je, že ekologie je jen brzdou společnosti. Druhý tábor podporuje radikální ekology, přivazující svá těla ke kmenům stromů, snad ve snaze sebezviditelnění. Ovšem je zapotřebí uvědomit si, komu z těchto dvou kmenů (Klausovci vs. Zelení radikálové) dáte přednost. Je jasné, že vybrat si mezi výrokem Václava Klause ("Aktivisté představují větší globální hrozbu než teroristé z Al-Káidy.") a radikály, používajících takřka šamanských metod, není jednoduché. Oprostím-li se od charakterů představujících tyto strany, rýsuje se mi v hlavě jediná myšlenka. Přiznejme si, že lidstvo svým vývojem směřuje, i když pomalu, k stále novějším technikám a možnostem - hi-techu (absolutnímu vědeckému úspěchu). Já si takovýto hi-tech představuji tak, že věda bude pracovat pro přírodu. Lidstvo si samo přijde na to, že jim chybí mateřská příroda a staré poměry. Až si toto lidstvo uvědomí v globálu, má cenu přemýšlet ekologicky. Nemyslím si, že je vhodná doba pro zelené radikály, které společnost vidí spíše jako lehce přehlédnutelnou sektu. Sektu takovou, jež se nám v dnešních dnech snaží říkat, čím smíme topit ve svých kamnech a čím ne. Představa, že já nebo Vy můžeme zasáhnout do galakticko-vesmírného cyklu naší Země, je pro mě komplikovaná. Můj ucelený pohled na věc umocňují uznávané vědecké kapacity, a i přesto si ovšem nedovoluji říct, zda souhlasím s těmi, nebo těmi. Nic není černobílé, a já proto zůstávám uprostřed barevného spektra.