Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každý z nás jistě zažil pernou cestu do školy, kdy se beznadějně snaží dohnat zameškaný čas. Já si však dávám rozcvičku dobíháním autobusu snad každý den. Mám-li štěstí, stihnu naskočit a už mě čeká jen příjemná cesta v teple.

Autobus vyráží na svoji obvyklou trasu s pravidelným zpožděním a já jsem celá udýchaná na jeho palubě.
Oceňuji, že se mohu nadechnout, protože lidé u dveří už takové štěstí nemají. Marně hledám své spolužáky, většina z nich je udupána.
Autobus prudce brzdí a já zjišťuji, jak hluboce jsem se mýlila, když jsem si doposud myslela, že jsem jak ve svěráku. Lidé v přední části vozu prorážejí hlavou sklo ve snaze příště poradit řidiči včas.
Na chvíli zahlédnu i to, co se děje venku. Vůz, jenž praská ve svárech, právě projíždí staveništěm. Před námi se kymácí panel, který silou vůle drží na laně jeřábu. Jeřábník se zřejmě snaží věštit, jestli náklad spadne, nebo ne. Až když konečně usoudí, že ze silnice nebude dělat panelku, vyrážíme znovu na cestu.

Na semaforech svítí zelená, je to pro mne malá útěcha vůči ztraceným minutám. My přesto zastavujeme. Proud mých spolužáků, kteří autobus nestihli, totiž neustává. Vzpomínám si na Odysseovy cesty, protože i sám Odysseus snad dorazil domů dříve než já do školy! Ta přeplněná stará plechovka totiž jede mezi výkopem tak pomalu, že by si mohla dát závod se šneky.
Okolo nás se rychle proplétají dělníci, jeden z nich dokonce posloužil jako stěrač bočního skla. Zmatení řidiči osobních aut si jezdí slalom z pruhu do pruhu.
Autobus zastavuje na zastávce, lidé se marně snaží dostat ven amébovitým pohybem okolo ostatních. Přemýšlím, jestli nemám vzdát toto utrpení a jít pěšky. Ne, už je to jen kousek, to vydržím!

Jakmile se s velkým úsilím zavřou dveře, rozpoutává se hotové peklo. Lidé se chystají vystupovat raději půl hodiny dopředu. Kufry létají vzduchem, marně se snažím vyhýbat batohům. Nastává panika, dveře se znovu otevírají. Spolu s ostatními se zaseknu při vystupování. Ani indické dopravní prostředky nemohou být tak přeplněné...

Vítězoslavně se nadechuji čerstvého kyslíku, jsem venku. Šťastná se otáčím za autobusem, lidé mají nalepené obličeje na skle a lapají po zbytcích zatuchlého vzduchu. Vedle nich zeje nápis: Pohodlně s MHD.