Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tuto otázku si ani nemusíme pokládat. Myslím, že každý z nás si takový "tradiční" rodinný víkend už zažil.

Nádhernou představou může být třeba výlet do přírody nebo společný oběd v luxusní restauraci. Zažili jste to? Nebuďte smutní, já také ne.

V pátek večer ulehám s pocitem toho, že se vyspím po úmorném týdnu ve vzdělávacím zařízení. Bohužel mě v sedm ráno dalšího dne budí zvuk funění matčina dvacet let starého vysavače a jako doprovod k jeho "zpěvu" můžeme slyšet dunění bubnu právě zapnuté pračky. Nevadí, rozházelo by to snad někoho z vás? Ještě chvíli si poležím, třeba se mi to jen zdá. Zachumlám se do peřin, jenže v tom okamžiku se otevírají dveře mého pokoje a vstupuje maminka ve své domácí sukni. Je plna energie a z očí lze vyčíst, že úklidová nálada už započala. A tak vstávám, doprovázena poznámkami o mém dlouhém spaní.

Co myslíte, že se děje dál? Při snídani je na mě vychrlen dlouhý seznam úkonů, které dnes budu muset provést. Chtělo by to tužku a papír. Vysát, koupit koberec... Stále ještě nevnímám po nepříjemném probuzení a pouštím se do první činnosti.

Pravidelný úklid mého pokoje začíná nálezem věcí, které jsem již považovala za nadobro ztracené. Jistě to také znáte. Oblíbené ponožky, nedočtená knížka, sluchátka...všechny mé klenoty jsou zase zpět. Následuje vysávání a utírání prachu. Existuje snad člověk, kterého by toto bavilo? Ne, je to jen dřina. Připadám si jako Jarda Jágr po těžkém zápase NHL. S dobrým pocitem po velmi namáhavém výkonu usedám k televizi. Maminka zaregistruje tuto skutečnost a vydá se z kuchyně k mému pokoji. Zůstávám sedět. Vzápětí přicházím o dobrý pocit, jenž mi vzala kritika mého výkonu. Maminka je v uklízení přeborník, vždy nějaké mouchy najde. No, uklízečka ze mě asi nebude...

Tatínek přichází z obchodu. Teď je na řadě vaření. "Zapomněl jsi na vajíčka!" ozve se při vykládání nákupu z tašek. Jako vzorná dcera se vydávám v ukrutné zimě a dešti do Kauflandu, kde stojím celou věčnost v řadě plné nadávajících důchodců. Každý z vás si to určitě alespoň jednou zkusil.

Oběd sním bez jediného slova. Mám špatnou náladu, kterou vyvažuje pouze to, že má maminka je vynikající kuchařka a její svíčkové se šesti se nedá odolat. Odpoledne pokračuje tříděním zimního oblečení. Zkoušení všeho oblečení, vyřazování malých věcí a spory o tom, co budu na sobě nosit. Nejvíc se mi příčí punčocháče po mamince, které se jí vždy podaří nějakým způsobem dostat do mé skříně.
"Bude ti v nich teplo," argumentuje maminka při každé hádce nad punčocháči.
Kdo je měl někdy na sobě, tak ví, že teplo v nich je, ale raději mrznout, než mít tu hrůzu na sobě.

Blíží se večer. Snad vysvobození. Harry Potter na Nově, chipsy nachystané, nemohu se dočkat. Bohužel mi naši opět překazí plány. Přesněji řečeno pořad Star Dance. Místo napínavého kouzelného příběhu pozoruji, jak "hvězdy tančí"... Usínám tedy se špatnou náladou a před očima vidím akorát "tancujícího" Lukáše Pavláska, o jehož dnešním výkonu se mi bude zdát asi ještě dlouho.

Pokud taková muka nezažíváte, pravděpodobně jste rodičem a trápíte tímto způsobem vaše děti. Na druhou stranu je to pro děti a jejich výchovu to nejlepší a jsem moc ráda, že víkend strávíme společně, i když to občas trochu bolí.