Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Všichni to určitě známe, že občas zapomeneme heslo a potom se proklínáme, že u počítače nemáme rovnou přidělaný tlustý zápisník se všemi hesly. Několik hesel mám dokonce přilepených na monitoru počítače, který často používám. Monitor totiž zatím pořád vždycky ještě najdu a jen tak se mi nikam neschová. Rozhodně ho tedy považuji za ideální zápisník pro tyto účely!

Není tomu tak dávno, kdy jsem četl článek o heslech a zabezpečení účtů, kde psali o tom, že někteří lidé (mě samozřejmě nevyjímaje!) si píší hesla na papírky a ty si následně lepí na monitor nebo do jeho okolí. Představte si, že toto počínání vylíčili jako vrchol nezodpovědnosti a přirovnali ho například k tomu, jako kdyby si člověk napsal PIN na kreditku! PIN sice UŽ na kreditní kartě napsán nemám, ale hesel na monitoru mám stále požehnaně. A ta hesla, která se na něj už nevešla, leží bezpečnosti navzdory v nijak neskrývaném textovém souboru v mém počítači, jenž nese výmluvný název "HESLA!!!!".

Architekti světa jedniček a nul si však vymysleli ještě další proradnou věc. Jakmile totiž začnete psát jakýkoliv kód-heslo, neuvidíte žádná písmena ani čísla, nýbrž jen spoustu hvězdiček. Přitom někde hluboko v útrobách pevného disku jsou ta připitomělá hesla schovaná. Najít je však v silách nás, běžných uživatelů, není. Proto byly vymyšleny speciální programy, jež ty zpropadené hvězdičky dokáží převést do čitelné podoby. Dá se na ně i spolehnout, avšak jen do té doby, než o něco opravdu jde.

Naši milí programátoři pro nás ale opět mají řešení. Zapomněli jste své přihlašovací údaje? Nenalepili jste si je ani na monitor, ani jste si je nezapsali? To se přeci stává. Nic se neděje, heslo si můžete nechat obnovit! Na Internetu pro to obvykle existuje dosti specifická procedura.

Nejdříve jste přesměrováni na webovou stránku pro obnovu hesla, kde vás okamžitě ujišťují, že vám pomohou. Nepropadejte tedy panice. Vše jistě dobře dopadne! Ze všeho nejdříve po vás budou chtít vaši emailovou adresu. Jenže jakou jim mám poslat? Mám rovnou tři. Určitě chtějí tu, kterou jsem použil, když jsem se přihlásil poprvé. Jenže která to vlastně byla? Nu což, musím na to přijít vylučovací metodou.
Jak jinak, zabrala až ta třetí, poslední. V létě by začalo sněžit, kdyby tomu tak nebylo.
Emailovou adresu jsme tedy zdárně zadali, a tak přistupme k věci nejpodstatnější, kterou je zadání nového hesla. Rozhodnu se, že protentokrát zadám něco jednoduššího, abych neměl příště zase takový problém. Zadám tedy heslo inspirované jménem mého psa, jenž se jmenuje Ibis. Vrátí se mi odpověď: "Heslo musí mít šest až osm písmen." Aha, dobrá, tak tedy Ibiska? Počítač odvětí: "Heslo musí obsahovat alespoň jedno číslo." Sakra, co tedy třeba 4Ibiska? Na to on zas: "Heslo nesmí obsahovat dvě stejná písmena." Bando idiotů, tak co takhle 4Ybiska!? "Heslo musí začínat stejným písmenem, jakým končí vaše emailová adresa." No to snad... z4Ybiska! "Heslo má příliš znaků!" Tak tedy shořte v pekle a vyťukávám z4Ybisk! Konečně pozitivní reakce: "Nyní zadejte emailovou adresu, kterou jste použil/a při prvním přihlášení." No to je přece jasné, to byla ta třetí. Jenže...která že byla vůbec ta první?