Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2015 znělo Má veselá jitra a jednalo se o článek s prvky fejetonu o každodenním boji pohodlnosti se zodpovědností

Má jitra jsou veselá pouze pro mé okolí. Pro mne jsou krušná, depresivní; vše, jen ne veselá.
Jsem noční tvor, nejvíce si užívám v noci, při spánku. Spánek je důležitý. Tělo odpočívá a čerpá energii na další náročný den.
Každé ráno v nelidskou hodinu zvoní budík. Rychle se po něm vrhnu a vztekle zamáčknu. Po pokoji se rozhostí ničím nerušené ticho. Tedy skoro ničím. Po chvilce začne zvonit budík na druhém konci pokoje. A to už opravdu musím zanechat sladkého snění a vstát.
Takhle to vypadá každé ráno. Tedy kromě víkendů, to má budík dovolenou.
Plno ozubených koleček, ciferník, ručičky - to je můj nepřítel. Ne horda mafiánů, která mi jde po krku, ale budík. Dříve mě budila maminka tím, že mě polechtala na noze. Po roce jsem začala být imunní na lechtání, a tak jsem dostala k narozeninám budík. Všichni si mysleli, jakou mi neudělali radost. Ale budík je nezničitelný a přežívá všechny mé ranní vzteky plné ran.
Vědci tvrdí, že by měl člověk spát osm hodin denně. Můj průměrný spánek by měl mít délku deseti hodin a víc. Což je těžké, protože ráno vstávám do školy. Při spánku se prý také roste. Je vidět, že se nedostatek spánku projevil i na mém vzrůstu. Nedostatek spánku způsobuje také deprese. Je vidět, že hodně lidí málo spí. Takový dlouhý spánek dokáže divy.
Také existují vynálezy, jež mají vstávání zpříjemnit. Takový budík, který vydává zvuky zvířat. Nevím, jestli by se mi vstávalo lépe, kdyby mě budilo třeba hýkání osla. To bych budík vážně vyhodila z okna. Ale tím by se můj problém nezlepšil. Je tu něco, co by funkci budíku s radostí nahradilo. A tím je moje maminka.