Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Televize. Tenhle přímo ďábelský vynález má doma snad každý z nás. A každý z nás jej rovněž sleduje. Koneckonců, proto ho taky má, že? A určitě znáte též situace, kdy není co dělat. Tedy spíše - kdy nebylo co dělat. S televizí je totiž vždycky co dělat. Tenhle posel zábavy nikdy nezklame. Vždyť nám nabízí pestrý program klidně i na několik dní dopředu.
U televize nejsme na nic vázáni. Už dávno nemusíme sledovat jen jednu stanici. Klidně si můžeme vybrat z celé škály programů. A na každém programu jiný žánr. Na Prima Love romantické filmy, na Prima Family zase samé vraždy a podobné to je i s dalšími stanicemi. Ale absolutním favoritem všech milovníků zvířátek, vaření a úmrtí na silnicích se stala zpravodajská relace na TV Nova. Pokaždé, když večer usedám k televizi, abych se dozvěděl něco nového ze světa, podvědomě se těším, až nám Láďa Jablko zase něco chutného uvaří a já díky němu ušetřím pár kaček za jídlo. A ještě víc se těším, až zase uslyším o tom, jak se narodilo nové slůně, které váží "jen" stejně jako já.
Až ráno, kdy ze mě vyprchá droga jménem televize, si uvědomím, že se vlastně - spolu se všemi lidmi - stávám otrokem televize. Dříve byly televize tlusté, ale lidé hubení. Proč je tomu dnes naopak? Sice je televize zábavná, ale k ničemu dobrému ani užitečnému její sledování nevede. Místo toho, aby lidé trávili čas venku, vysedávají u televize.
Dospělí mají vlastní hlavu, jenže co děti? Ty radši sedí u počítače a hrají fotbalové hry místo toho, aby běhaly venku a hrály fotbal naživo, jako tomu bylo dřív.
To, že by média nefungovala bez diváků, vím už dávno, ale to, že by "diváci" nefungovali bez médií, je pro mne docela novinka. Pomalu, ale zato jistě se z nás stávají otroci. Otroci televize.