Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Řekněme, že mám jako svého koníčka psaní fejetonů.

Ve škole nám byl zadán úkol - napsat fejeton. Z tohoto podnětu jsem se jala zkoumat, co to vlastně je. Přečetla jsem spoustu krásných článků nejrůznějších témat - u některých jsem se i pobavila. Ale pořád nepřicházela inspirace. Pořád jsem nevěděla, jak na to. Napsala jsem si nadpis a zůstala koukat na blikající kurzor na monitoru. Když ze mě ani po deseti minutách nic kloudného nevypadlo, vydala jsem se hledat pomoc zpátky na Internet. Stránek, kde se dozvíte jak postupovat při tvoření fejetonů, je spousta.

Pak jsem se vrátila opět k samotnému psaní. V mysli mi vyskakovaly rady nabyté na internetových stránkách určených podobně ztraceným spisovatelům. Fejeton znamená, že "o něčem přemýšlím spolu se čtenářem", má to být krátké, vtipné, klidně i sarkastické nebo ironické. Fejeton má "vtipnou formou upozorňovat na aktuální problém".

A tak vás tedy, milí čtenáři, upozorňuji na celkem aktuální problém s mojí zálibou - mým koníčkem. Poté, co jsem si pár skvělých fejetonů přečetla, byla jsem přesvědčená, že je to snadné a chtěla si z toho udělat zájmovou činnost. Třeba existuje nějaká soutěž v psaní fejetonů, něco podobného jako v pojídání knedlíků. Chtěla jsem takovou soutěž vyhrát!

Teď se ale moje sny začínají rozbíjet krutou realitou, moje vize se ztrácí. Není to nic jednoduchého, zadrhávám se, nevím, jak mám pokračovat. Vypadá to, že nikdy nebudu stát na stupních vítězů s medailí, na níž by bylo napsáno: Mistr v psaní fejetonů. Utíká mi koníček.