Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když jsem poprvé vstoupila do naší třídy I. E. ani ve snu by mě nenapadlo, jak rychle se z ní stane 4. E a jak rychle se mě začnou týkat "problémy" spojené s maturitou...
Jedna z nezbytností je samozřejmě i maturitní ples. Ne že by se konala nějaká premiéra. Před třemi lety jsem se na ples moc těšila, ale procitnutí na sebe nenechalo dlouho čekat. V té době jsem ještě nechodila do oblíbených i nenáviděných (Co, pánové?) tanečních a pohled na páry poskakující v rytmu samby mě zabavil asi tak na pět minut. Ostatních sto osmdesát jsem sice trávila v družném hovoru s kamarády, kteří trpěli stejnou indispozicí jako já, ale i tak jsem se nemohla zbavit pocitu, že "vodvaz" to zrovna není.
S klidným svědomím ale můžu prohlásit, že se situace rok od roku zlepšovala. Logicky by se tedy mohlo předpokládat, že letošní maturitní ples, na který lákaly ostatní studenty a profesory vtipné plakáty po celé škole, bude jedním z pomyslných vrcholů naší "gymnaziální kariéry". Tedy jak se to vezme.
Co se týče dívčí části naší třídy i těch ostatních, tak já jsem se pohybovala v celkem umírněném středu. Dva krajní proudy totiž zastávaly zcela odlišné pohledy na věc. První skupinka se objednala ke kadeřníkovi, na manikúru, pedikúru, ke švadleně, atd. snad ještě v září. Je přece potřeba se na den D pečlivě připravit! Svým odhodláním splnit plán na dvě stě procent mě upřímně děsily.
Jiné spolužačky se zase rozhodly téměř veškeré přípravy bojkotovat a při zaslechnutí rozhovoru týkajícího se našeho plesu jim naskakovala vyrážka po těle.
Zkrátka každý se k této společenské události stavěl jinak.
Ačkoliv měl maturitní ples začít v sedm hodin večer, moje netrénované nožky balancovaly kdesi ve výšinách nových střevíčků už od pěti hodin a druhý den mi dávaly jasně najevo, že na příští podobnou akci budu muset vyrazit bez nich. Podobné SOS ke mně vysílaly i skřípnuté vnitřnosti a krátící se dech, které jsem tak bezostyšně mučila v korzetu, ale nedalo se nic dělat - známé úsloví našich babiček ( Pro krásu se musí trpět.) jsem splňovala dokonale.
Na tyto a podobné útrapy ale člověk v mžiku zapomene, když se ocitne v přítomnosti spolužáků ze 4. E.
Někteří trémisti propadli lehké hysterii už ráno ve škole, když se snažili narychlo vzpomenout na slova tanečního mistra, na jehož hodinách se objevovali velice zřídka. Bohužel už bylo pozdě nadávat si, že častěji něž na dívčích pažích spočinuly bílé rukavičky spíše v blízkosti pípy. A tak se z nervozity někteří stačili notně posilnit lihovinami hned po příchodu do Lucerny. Proto jsem ani nebyla překvapená, když mi Ondra zvesela gratuloval k pěkným šatům, Adam mi s úsměvem, který jsem u něj ještě nikdy neviděla, pětkrát připomněl, že první valčík si musím určitě, ale určitě zatancovat s ním, a Tomáš se svěřil, že stačil tatínkovi vylít do klína skleničku vína, za což ho hlava rodiny poslala do patřičných míst...
Vzhledem k tomu, že jsem byla naneštěstí tento rok přímým aktérem maturitního plesu, mohla jsem se po celý večer nejen chlubit slušivou a originální šerpou a nastavovat "american smile" přítomným fotografům, ale účastnit se také akcí jako modlitba studentů nebo pochod se stuhou a následné vytvoření písmen G, V a P. Zmíněné modlení bylo opravdu dobrodružství už jenom proto, že jsem absolutně netušila, co to vlastně odříkáváme. Téměř nikdo totiž chlapci s megafonem nerozuměl. Po většinu času jsem tedy jen otvírala a zavírala pusu a snažila jsem zachytit alespoň něco z výkřiků megafonisty.
Třešničkou na dortu byl ovšem tanec s rodiči. Táta se sice dušoval, že do tanečních docházel poctivě, ale nakonec jsme přeci jen sázeli na osvědčený blues, na němž asi opravdu nelze nic zkazit. Po pěti minutách mi doporučil, abych na parketu provětrala pro změnu své spolužáky a vyčerpaný prchl ke stolu.
Není ale pravda, že by se můj maturitní ples nevyvedl. Právě naopak. O nejzábavnější část plesu se postaraly nesmrtelné "hitovky" věčného Michala Davida a melodie ze známých filmů, které přilákaly na parket i zaryté odpůrce pohybu.
Škoda jen, že náš bál skončil tak brzy. Možná bychom se dočkali ještě mnohých překvapení!