Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Tati, můžu na počítač?"
"Máš připravené věci do školy? Už jsi byl dnes venku? Kolik jsi přečetl stránek? A co na něm vlastně budeš dělat?"

Tak takovéto zaběhlé fráze předcházejí mému ne vždy úspěšnému pokusu o hraní na počítači. Někdy ztroskotám na lenosti jít někam s kamarády, jindy mě zradí "nepřítomný apetit na požitek z uměleckého díla". Ale tento, alespoň pro mě, psychicky (leckdy i fyzicky) náročný proces neprobíhá ve všech domácnostech. Naopak. Dnes je zvykem si sednout k počítači bez jediného slova a strávit u něj nejlépe celé odpoledne, večer a noc. Jak si však každý pravděpodobně domyslí, není to zrovna zdravé. Ani výchovné.

Co tedy jako správný rodič dělat, aby se tomuto zlozvyku nějak zabránilo? Asi není úplně ideální použít extrémní postupy. Nečekaně. Tedy buď úplný zákaz, neboť ratolest se vám na něj stejně vybodne (slušně řečeno) a tento trest dokáže až nečekaně jednoduše obejít, nebo naopak naprostou volnost přístupu. Tento způsob sice dítě nebude nijak sabotovat, ale problém se v žádném případě neřeší. Jako obvykle je nejlepší variantou určitý kompromis.

Stanovíte nějaké podmínky, po jejichž splnění bude cesta k vytouženému přístroji volná. Například mezi časté povinnosti patří oblíbená příprava na druhý školní den či určitá doba strávená děláním nějaké činnosti - od čtení, přes sportování, až po hraní na hudební nástroj. Samozřejmě rodičovské fantazii se meze nekladou...

Zaručeně osvědčený postup jak omezit "pařmeny" na vzestupu neexistuje. Otcové a matky by si asi mohli zkusit občas zahrát s potomky nějakou tu nezávadnou sportovní hru. Ale pozor! Hrozí možnost, že i oni propadnou kouzlu slov: pařba, herna, LAN party, skillování apod. A když o tom tak přemýšlím, ať si děti hrají. Venku je stejně čekají jen cigarety, drogy, alkohol a kriminál...

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/fejtony/vzostup-hernych-zavislakov.html