Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Řidičák? Nepotřebuji! Do zadní kapsy džínsů si zastrčím občanku a razím na cestu, na nesmírně dlouhou a přitom tak krátkou cestu. Sedám do automobilu se slušivým nápisem AUTOŠKOLA na střeše. Ještě si tak pamatovat, jak se to plechové monstrum startuje. Po pár pokusech se mi to přeci jen podaří. Pásy si pro jistotu zapnu, světa rozsvítím a víc toho už neřeším. Prostě se rozjedu a jedu, snažíc se alespoň trochu držeti na své polovině vozovky. Vedle mě cosi říká instruktor jízdy. Nevnímám to, nic nevnímám, vnímám jen tu svoji bláznivou jízdu, jízdu s čertem o závod.

Víc než nějaké řízení mě ale zajímají věci okolo. Proč je tady tolik těch kontrolek? Většina z nich na mne zlověstně bliká. Třeba to všechno něco znamená, kdoví. A proč všechna ta auta jezdí rychleji než já? To tedy ne, mě nikdo předjíždět nebude! Řadím pětku a plyn sešlápnu až k podlaze. Svůj úkon provedu tak náhle, že málem srazím chodce přecházejícího přechod. Co ten tam vůbec dělá!? Chodci mají snad chodit po chodnících a pěších zónách, ne?

Nic neřeším, včetně hodně naštvaného křiku vytočeného instruktora. Jedu si to dál tou svou neuvěřitelně rychlou rychlostí šedesát kilometrů v hodině...v obci.
"Jak to, že překračuješ padesátku!?" ozývá se zase ten stařeček sedící vedle mě.
Teď mne tedy naštval. Vidím, že za mnou jede auto, a tak zpomaluji na třicítku, a zpomalila bych klidně ještě víc, kdyby se zase neozvalo: "Copak jsme v obytné zóně!??" No, kdo to má pořád poslouchat? Bez dovolení zapínám rádio na plné pecky.

Kolem mě běží všechno až moc rychle. Vjíždím do křižovatky. Podívat se do jednoho zrcátka, do druhého, před sebe, za sebe, do křižovatky, na značky přede mnou, podřadit si, hodit blinkr, zpomalit, zrychlit... Jak to mám jako všechno stíhat!? A jaký to má vůbec smysl? Proč člověk prostě nemůže rovnou, normálně a snadno vjet na ono místo? Proč se ta auta celkově nevyrábějí jednoduší? Existuje k tomu pekelnému stroji vůbec někde nějaký návod?
Každý řidič kolem mě vypadá úplně v klidu, až znuděně, to asi jenom já mám pouze dvě ruce a dvě nohy...

Z jakého důvodu se vůbec musí dodržovat ta stanovená pravidla? Chodci také přeci nemají určeno, kdo komu má dát přednost a stejně si nějak vyhoví. Podle mého je to celé postavené jenom na chytrosti a ohleduplnosti těch druhých. Protože ač jsou pravidla daná, viditelně viditelná a až moc dobře známá, vždycky se najde někdo, kdo je dříve nebo později poruší. A tak zase musíme dávat pozor, i když máme přednost na hlavní silnici, aby nám tam nikdo nevjel z vedlejší a tak dále. Prostě je to všechno až moc složité.

Kašlu na pravidla a rozjíždím se přesně jako pravý pirát silnic. Plyn až k podlaze, předjíždění v zákazech, projíždění zatáček smykem. Neohlížím se na ostatní a prostě si to jedu dle svého. Přesně jako ve videohrách - tedy až na to, že učitel mi mou parádní jízdu stále kazil. Stále mi dupal na brzdu a skákal po volantu. Jediné, co se mi povedlo a stálo by za řeč, bylo škrtnutí pravého zrcátka o strom.
"Bezva, kdyby to byl chodec, urazila bys mu palici!" nezapomněl se vyučující ozvat s další hláškou.

Tak takhle nějak vypadají mé pirátské jízdy v autoškole. Naštěstí závěrečné zkoušky mám až následujícího dne. Ale nemám strach, se svým přirozeným talentem je určitě zvládnu hned na první pokus!