Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tak jsem zase tady. Jo, je špatné počasí, proto se vídáme tak často... Že bych se jinak neukázal? Víš, že to tak není. Rád Ti vzhlížím do tváře, poslouchám, jak zpíváš, jak mi přehráváš denní události a s oblibou mačkám Tvé knoflíky. Pravda, že v létě se moc nevidíme, ale ber to jako odpočinek po probděné zimě. Byl bych nešťastný, kdybys předčasně odešel do křemíkového nebe, kde jsou - jak známo - všechny kalkulačky, dálkové ovladače, mobily a jiné, k životu potřebné věci.

Ať chci nebo ne, tak postupem času mám stále silnější pocit, že si toho s přáteli víc napíšu přes Internet, než řeknu tváří v tvář. Tím se mi vytrácí přirozená možnost se s přáteli často vidět. Když si předem všechno napíšeme, tak již nemáme takovou potřebu se setkat, podat si ruku a navzájem si pohledět do tváře. Namísto toho, jako levná náhražka, chabě postačuje množství různě zbarvených pixelů mé LCD obrazovky Samsung a kdejaký komunikační pogram, přes který se jen těžko pozná, jak se dotyčný na druhé straně kabelu tváří při slovech: "Tobě taky ahoj." Existují zde smyšlené podivně hýbající se potvůrky s příznačným zažitým názvem "smajlíci". Dá se lehko představit, jak kdekdo může namísto těžce vyslovené lži přímo do očí po kabelu poslat malou obludku, která špinavou práci vykoná za něj. Těchto příšerek známe několik druhů. Jeden druh tvoří přihlouplé usmívající se žluté koule, které dle frekvence otevírání svých úst naznačují, jak moc vtipná ona narážka či vtip byl. U chechtajícího se smajlu úrovně tři - tedy nejvyšší, dává korespondent najevo: "Opravdu cool, kdybych měl náladu, tak se fakt asi směju." Další neméně početnou skupinou jsou smutní igráčci, udávající výši našeho domnělého zármutku. Pomocí těchto pesimistických hlaviček můžeme celému okolí dát najevo převelice důležitou zprávu, jež každého moc zajímá, a to že jsme smutní, máme depku nebo jsme jen unaveni ze všednosti. Poté stačí jen čekat, kolik lidí nás bude litovat a podle toho svůj smutek dále rozvíjet a tím více se v něm vyžívat nebo naopak nechat své neštěstí pomalu degradovat. Velice užitečná věc, ale najdou se určitě i tací, a o tom není pochyb, kterým omezené rozdělení smajlíků na smějící se a mračící se nestačí. Proto softwarový programátoři nelenili a vytvořili třetí skupinu tvářiček, které se nedá říct jinak než speciální. To je již pro opravdové mistry grimasy. Široká speciální série obsahuje ksichtíky opravdu pro každého. Například když někdo chce zdůraznit zlost či zvrhlost své slovy vyjádřené myšlenky, tak není nic lepšího než vytasit nemilosrdný obrázek rudého ďábla. To samé v opačném smyslu pojetí, třeba při hlubokém prohřešku na citech druhého, zdárně splní obrázek svatozáře nad naší hlavou. Dále se nedá přehlídnout malý zelený goblin, značící znechucení takové úrovně, že je nám na zvracení. Opravdu užitečný symbol při pokecu o studiu nebo při hodnocení předešlého oslavného večera, noci, případně i rozednění...
Ale abych se konečně odprostil od objemného tématu komunikace přes počítač, musím zdůraznit skutečnost, že i když můj osobní computer využívám dost, tak nepatřím mezi takzvané pařany, jejichž zvučné přízvisko nevzniklo ze zapaření některých částí jejich těla (i když smysl by to dávalo), ale ze slova pařit, což jest hojně používáno ve smyslu pařit počítačovou hru. Ačkoliv nepatřím mezi šílence, co jsou každý týden nuceni obměňovat svojí vytřískanou klávesnici a měnit myš s oježděnou snímací kuličkou, tak sem tam i já rád protáhnu grafickou kartu nějakou gamesou, a to když kupříkladu zasednu za volant Mustanga, závodím s Travisem Pastranou, lyžuji na Aljašce, okradu starou babičku na ulici, vymlátim výlohu zverimexu, upálím nesčetné množství policistů a dokonce dnes již jde ve virtuálním světě jít do klubu tancovat, brát drogy, posilovat, pít a k večeři si dát pizzu. Jen pozor, při dvanáctém kousku na vás čeká zelený goblin. Zdálo by se, že skutečný svět je nuda, ale je to jinak. Je dokonce horší, protože zatímco se ve virtuálním světě snažíte jako dvoumetrový svalnatý černoch sbalit brunetu na diskotéce, tak v tom skutečném sedíte s přihlouplým výrazem na židli a namísto únavy z nespoutaného tance jste propoceni možná jen z kožené sedačky.
Tak tolik k pařanům, jsou to borci.
Co jsem to tedy dneska zase udělal? No, tomu rýsování moc nedám, jen co je pravda, nu což, něco málo přeci mám - uložit. No ne, tohle bylo fajn fórum. Záložky - napsat název stránky - uložit. Hm, ta hudba, co mi poslal kamarád, je fajn. Asi ji doporučím kámošům ve škole - uložit. Co ten text na češtinu? Tolik by asi mohlo stačit, jen trochu zvětšit písmo a hned je toho víc - uložit. Tak protentokrát už končím. Jen co si něco douložím, tohle doprohlídnu, tamto dočtu...

Vím, dneska se ti pevný disk nezastavil, však já Ti ho zas někdy defragmentuju, jen neboj, to bude úleva. Teď už můžeš zastavit větráky, nebude co chladit. Že chceš vypnout přes start? Není to jedno? Vždyť já vím. Tak tedy start - vypnout - opravdu vypnout. Tak zas zítra...