Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

"Vánoce, Vánoce přicházejí", tak tuhle písničku znají snad všichni. Písničku, která bezprostředně patří mezi ty nejznámější, nejkrásnější a nejzpívanější mezi lidmi u nás. Miluji vánoční a předvánoční atmosféru. Nikdo nikam nespěchá, nikdo se za ničím nehoní, každý si prozpěvuje a rozdává úsměvy, nikdo není unavený, nevrlý a tak dále.
Tak teď si asi říkáte, že jsem se zbláznila. Bohužel...ne, ale to co jsem řekla zas taková pravda není. Takhle vánoční čas nevypadá.
"Sakra, ukliď to pořádně", "Ach jo, já ty dárky asi nestihnu koupit", "Venku je taková zima a já nic nemám pořádnýho na sebe", "Už mě ty lidi v obchodě vážně lezou krkem" Tohle jsou ta správná slova. Tohle jsou ty pravé české svátky.
Lidé v tuto roční dobu jen spěchají, nakupují blbosti, uklízejí, chodí do práce, spěchají, nakupují, uklízejí a chodí do práce... Prostě parádní koloběh. Obchodníci snižují a zvyšují ceny, chovají se jako správně ekonomicky smýšlející prodejci. Byli by hloupí, kdyby nevyužili našich nacpaných peněženek, které si přímo říkají o otevření.
Lidi kupují cukroví, stromeček, úklidové prostředky, balící papíry, hodně lidí si také kupuje nové ozdobičky na stromeček. Přece nebudou mít stejné jako vloni, že? Je to přece zcela pochopitelné. Nejkrásnější ozdoby jsou ty nádherně vybarvené, z kterých zrak přechází. Zelená, bílá, červená, co to asi znamená? Zelená, bílá, červená, Vánoce to znamená - zpívá se u toho a dále ozdoby kulaté, hranaté, zahnuté, plastické a tak dále... Nekonečně mnoho možností jak udělat ten svůj stromek originální. Naše rodina naštěstí je v tomhle vcelku normální. Ozdoby máme už tak 3 roky staré, stromeček pár let umělý a uklízíme celoročně, takže mánie předvánočního úklidu nás mine.
Jak tráví lidičky Vánoce? Někdo je doma, někdo na chalupě a někdo na Bahamách. My, klasická rodina, trávíme toto období v našem čtyřpokojovém hranatém panelákovém bytě s přídechem čerstvého městského vzdoušku. Pouštíme si vánoční koledy, koukáme na pohádky v televizi, smějeme se všemu možnému a užíváme si parádní náladu, která nás neopustí, ani když se dozvím, že to, co jsem si přála, pod stromečkem nenajdu, ani když si maminka omylem přivlastní dárek, který byl určen pro našeho kocourka a dokonce ani potom, když tatínek málem zapálí stromeček. Já prostě ty Vánoce miluju!
A jak to vše shrnout? Toť otázka. Snad na něco přijdu...zatím nic...pořád mě nic nenapadá... Tak co kdybych to nechala na každém z Vás?