Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Záchod? To je jedna z mnoha lidských potřeb. Někomu stačí obyčejná tráva, někdo je náročnější a potřebuje kadibudku, někdo vynáší své výkaly z domu lavorem a ti náročnější si pořizují toalety. Mají různé barvy a ty prkýnka. Nic nepotěší víc, než když si můžeme sednout nebo se koukat na delfíny nebo rybičky. Ale u nás je to jinak. Mojí mamince se nejvíce líbil záchod bílý, a tak jsme si ho pořídili. Jakmile však uviděla, co dokážou čtyři lidi napáchat za škodu, hned změnila svůj názor. Ale jak je zvykem, mě nikdo neposlouchá. Jen uznejte, co dokáže člověk vytvořit za malebné barvy. Tak například zácpu můžeme sice chápat jako problém tvrdnoucí, ovšem i ta bombarduje náš ubohý záchod a kamarád řídnoucí jí čas od času přijde na pomoc. Výše uvedené lidské stavy nás můžou ovlivňovat a mít neblahý důsledek na naši, už tak pochroumanou psychiku. Jedním z nepříznivých dopadů může být výpadek mysli. Ale, vážení, řeknu Vám, že takhle nemyslící jedinec je pro záchranu svých kalhot schopný různých činů. Ani si nepředstavujte, co se stane, když se dvě zácpy stanou jednou nebo Vás zasáhne Amorův šíp průjmu a Váš záchod právě není s Vámi. Pokojně sedíte v automobilu, všude se line čerstvá vůně výfukových plynů a vy si pomyslíte, že jste nikdy tak rádi neviděli zelenou barvu. K tomu na druhý den jdete pokojně po ulici a osloví Vás pan Rachot Průjem. Nutí Vás vrtět hýždí, vyhýbat se smykům a z toho plyne, že rallye právě začala. Závodník číslo čtyři právě nabírá nevídanou rychlost, už je skoro na 160 km/h, obklopen houfem hltavých pohledů a ... projel cílem. Přetrhl cílovou pásku, z jeho tváře pozorujeme stékající pot a nekonečnou úlevu. Ovšem aplaus se nedostavuje. Jak to? Vždyť je to tam!