Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Už několik dní nespal. Každé ráno se dopoval hektolitry kafe. Poznámky z přednášek rozházené po celém bytě, tu a tam proběhne plesnivá večeře. Proč tohle všechno podstupuje? Proč to nechal zajít tak daleko? Co byste také čekali, že v dnešním světě bude dělat jen s maturitou? Po několikadenní kocovině z oslavy jejího úspěšného zvládnutí si, asi jako každý, položil otázku: A co teď?

Z vysokých škol neměl moc na výběr, protože spaní na gymnáziu mu toho moc nedalo. Počkat. Slyšíte to? Už zase usnul! Vždyť má zítra zkoušku z pohlavních orgánů a nic neumí! Ale popravdě, tohle ho vůbec netrápí. On chce jen jedno. Chce, aby se mu mohlo říkat doktor František Vopršálek. Doktor. Doktůrek. To jen tak nikdo nemá, co Franto? Jen tvoje sousedka na smrtelné posteli, její manžel, který má dokonce ještě MBA, tvůj pes, křeček a možná i tamhleten poskakující řízek z minulého týdne.

"Ale s maturitou budeš nic! Musíš si udělat titul!" paroduje každý den svoji matku, která zesnula po tom, co viděla maturitní vysvědčení. Franto, Franto. Nejsou důležitější znalosti, než jen chytře vypadat? Vždyť ty ani nevíš, jaké prášky si máš vzít, když se slzavýma očima, zhroucen jako hromádka neštěstí, ležíš pod několikatunovou tíhou chřipky.

Onehdy zaklepala krásná slečna s umělými prsy, rty, vlasy a nedivil bych se, kdyby neměla vlastní ani mozek, a chtěla po něm, aby jí prošplouchl. Záchod, samozřejmě. Ucpal se jí pod úmorným návalem botoxu, který dennodenně vychází z jejího těla. Nevím čím. Neptejte se. A víte, proč zaklepala? Protože na zvonku viděla sebevědomým písmem napsaný "Dr.", jenže si nevšimla dodatečně napsaného "budoucí". A její první instinkt byl, že je to ten pravý na pročištění jejího záchodu...

Vidíte, i člověku bez mozku došlo, že titul nic neznamená.