Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zvolení tématu Pokus o fejeton není zdaleka tak jednoduché. Už jenom to, že se pouze snažím napsat vtipnou formou zdánlivě všední i bezvýznamné okamžiky života a ukázat subjektivní nadhled na věc, člověku na důvtipu opravdu moc nepřidá. A ještě ke všem těžkostem postrádám "literární střevo".

Má příprava na tuto práci započala, jak jinak, na internetu. Nejdříve bych měla naprosto jednoznačně vědět, do čeho se to vlastně pouštím. Přemíra definic mi sice můj problém sepsat nápaditý literární počin ujasnila, ale jak vybrat vhodné téma? Čím se mám zaobírat? Rovnat se s velikány českých fejetonů, jakými byli Jan Neruda či Karel Čapek, je zhola nemožné. Nicméně, zvolit téma si bezpodmínečně musím. Procházím řadu internetových stránek s touto tematikou, samozřejmě jen pro inspiraci, nechci si ještě zadělat na problém s plagiátorstvím (i když při mém zoufalém hledání jsem od toho opravdu jen malý krůček!)

Lenost: cizinec, host anebo náš pán? - Mladí a neklidní? - Na "ex" - Net: přítel člověka - Někdy mi lezou nervy na nervy - Není prase jako prase - O tom se nediskutuje - Problematika zácpy - V bludném kruhu - Brutalita vzdělávání - Den blbec - Dostanu ho tam?

Dle mého názoru má fejeton přece čtenáře nutit zamyslet se, vidět danou situaci zcela jinýma, otevřenýma očima. A já po usilovném hledání na internetu narazím jen na tohle!?

Začínám být mírně nervózní, slovo MÍRNĚ volím jen pro tuto práci. Vždyť přece něco napsat musím! Na chvíli se odpoutám od zadaného úkolu, najím se, protáhnu ztuhlou kostru a usedám nazpět k počítači. Po dalším sepisování myšlenek, nalézání vhodných či nevyhovujících témat, škrtání již hotových prací, vyčerpaná a zoufalá usínám na stole. Nakonec s krapet silnými nadávkami a proklínáním českého jazyka (jistě mi prominete) rezignuji! Poprvé za tři roky svého působení na gymnáziu nevím, o čem psát. Večer usínám s pocitem prohry, strachu z nesplnění úkolu a zklamání, že ze mě nový držitel ceny Magnesia Litera nebude. Po chvíli mi však na mysl vyvstane myšlenka: "Proč nenapsat zrovna o tomhle!?"