Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Co myslíš, vsákne se to? Znáte to, každou chvíli se do něčeho strčí a z toho něčeho se něco vylije. S vodou nejsou problémy, ta se vsákne. S červeným vínem je to horší, zanechá skvrnu. Důležitým faktorem pro správné vsáknutí je povrch. Například taková hlína absorbuje téměř okamžitě, nikdo si ani nestačí všimnout, že se něco stalo, hned je vše ukryté hluboko v zemi, pod povrchem. Ubrus už takový proslulý vsakovač není. Ale co naše společnost? S takovými přeteklými nervy nebo průšvihem, který vyplave na povrch, je to ze všeho nejhorší.

Slyším to z každé strany. Ráno si na sebe nasoukám červené tričko, přes něj růžový svetr. Sestra mávne rukou a prohlásí: "To se vsákne!"
Běžím do školy, kde doufám, že se moje několikaminutové zpoždění vsákne a já neschytám poznámku. Dějepis. Když s kamarádkou dopíšeme test, mrkneme na sebe a modlíme se, aby se naše doslova a do písmene stejné odpovědi vsákly. A to je pouze zlomek! Vsáknout se může zlomené srdce, zbytečná hádka s přítelem, vypůjčená encyklopedie ušmudlaná od čokolády nebo třeba i zapomenutá skořápka v mém oblíbeném jahodovém dortu.

Kdybych si měla vytvořit škálu průšvihů či nechtěných náhod z hlediska absorpce, všechny tyto by se řadily mezi ty lehce vstřebatelné. Ale existuje hranice, kdy už nelze pouze pokrčit rameny a mávnout nad problémem rukou? Kdyby technik odkýval nezávadnost rozpadajícího se motoru a v duchu si hrál s představou, že se to vsákne, nehrál by si přitom spíše se životy pasažérů?

Takoví politici jsou mistři ve vsakování. Občas jim však tato jejich obratnost stoupne do hlavy, a tak si ani neuvědomí, že ne všechny nekalosti se do země vsakují tak dobře jako lehký jarní deštík. Stáváme se svědky komické podívané, kdy ministři žasnou a nevěří, že se miliony schované v podlaze ne a ne vstřebat. Zkouším se zamyslet nad tím, kam asi všechny ty vsáknuté nečestnosti putují. Divím se, že z našich politiků nekape a místo svědomí už nemají kaluž. Někteří spíš oceán. Nejlepším řešením by bylo, kdyby měl každý doma skleněnou nádobku, do které by mu všechny jeho ututlané nepříjemnosti stékaly a hromadily se. Každý by mohl vidět, jak je kdo pravdomluvný, svědomitý, řádný a pečlivý. Já bych si rozhodně dobře promyslela, co můžu nechat vsáknout a co je lepší si přiznat.