Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Stávající rok pomalu končí, nastává zima a zasloužené období klidu, při kterém všichni lidé mají nárok si po celoroční dřině konečně odpočinout, zahodit všechny starosti, stres i problémy za hlavu. Jedná se o dobu absolutní pohody, nerušeného relaxu a nádherného času stráveného s rodinou. Může to být snad lepší? Leckdo by řekl, že prosinec je nejlepším měsícem z celého roku. Omyl! Jsou přeci Vánoce!

Vánoce, původem křesťanský svátek, je spjatý s oslavou narození Ježíše Krista. Do rodin mají přinést lásku, sebepoznání a uvolnění napjatých vztahů. Je tomu však skutečně tak? Spolu s příchodem nových a nových generací se vánoční priority a jejich způsob trávení mění. Představme si Vánoce, jak je známe dnes.

Stačí se zeptat malých dětí, co si pod pojmem Vánoce vybaví. Odpověď je takřka jednohlasná - dárky. Ony to nijak zle nemyslí, dárky přeci nosí Ježíšek, který je všemocný a nadělí nám je lusknutím prstu. My starší již víme, že je to o něco složitější. Naše ratolest si napíše kilometrový seznam, co chce dostat pod stromkem. Jeden dárek dražší než druhý, pod tři nuly na účtence dnes "nejede vlak". Na sebemenší náznak o výběru levnějšího dárku reaguje křikem, pláčem a výhrůžkami - Ježíšek je má zadarmo!
Sebereme tedy své úspory za celý rok, odměny za přesčasy, přeplatky na plynu i elektřině a dárky se i přes děravou patu odhodláme nakoupit.

Po vstupu do nákupního střediska vás možná zarazí nečekaný pohled. Davy lidí, strkanice a řev. Nespletli jste se, nepřišli jste na koncert Justina Biebera, nacházíte se skutečně v nákupáku. Najednou vše chápete. Ten vydýchaný vzduch, ty prázdné regály, ta vůně potu všude okolo. To je přeci naše stará česká vánoční nákupní horečka!

Vnoříte se tedy do davu, vlastnictví suspenzoru je výhodou. Přes kopanec zleva a "dělo" zprava se pomalu prodíráte k posledním kusům dárků z prokletého seznamu. Vyčkáte si úmornou půlhodinovou frontu u pokladny, během níž si poslechnete pár nadávek od těch, kteří vaše hračky již nesehnali, necháte si vnutit igelitku, žvýkačky a registraci do bonusového programu a konečně zaplatíte částku, za kterou byste vyžili dva roky. A hurá domů...

Během předvánočního volna se můžete zastavit na adventních trzích. Hlavním lákadlem je vlažné svařené víno za cenu guláše se šesti z pražské hospody nebo staročeské trdlo s původem někde ze Sovětského svazu. No, neberte to!

Jsou Vánoce, dárky máte zabalené, cukroví napečené - úvěr na máslo skoro splacený a jdou se rozbalovat tolik žádané dárky. První, druhý, třetí... Děti nevykazují žádné nadšení. Tuto situaci komentují se slovy, že je to už pátá hra a třetí telefon, co mají. Nemá cenu se ptát, proč si nepřály něco jiného. Stejně se k nám dostane odpověď, že už všechno mají. A tady mi to konečně došlo...

Příští Vánoce jsme měli docela bez stresu. Dětem jsem řekl, že se Ježíšek zastřelil kvůli účtu za balicí papír a že letos dárek zajistím já. Celé rodině jsem pod stromek nadělil poukaz na týdenní zájezd na hory. Malá vesnička s pár horskými chaloupkami, sjezdovkou, zamrzlým rybníkem a obchůdkem s potravinami. Ideální. Žena nejdříve nevěřila svým očím, děti se zblázní! Opak byl pravdou. Syn se naučil lyžovat, celé dny trávil na vleku a večer jsme spolu chodili pro dříví. Dcera zase našla zálibu v sáňkování, stavění sněhuláků a v horských výšlapech s matkou. Večery jsme trávili všichni spolu, u krbu s plápolajícím ohněm a hrnkem horkého kakaa.

Není tohle ta pravá podstata Vánoce? My slavíme Vánoce jinak. Co vy?