Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vše začíná předvánočním úklidem. Je až obdivuhodné, co některé naše hospodyňky a hospodáři dokáží. Někdy mám pocit, že schválně celý rok neuklízejí, aby toho měli na úklid potom víc. Leští nábytek, perou koberce a záclony, ovšem je lepší je rovnou koupit nové, pár dní před svátky vyklízejí celý byt a malují, umývají okna, venku je sice mráz, ale ony (většinou ženy) se s radostí naklánějí z oken a drhnou je zázračnou švédskou utěrkou. Všimli jste si, že čím vyšší patro o to radostněji jim kmitá v ruce hadr? Manželky kupují nový lustr a manželé či dědové vysekávají s obrovskou vervou elektriku, při opakujícím se sestupu a výstupu na žebřík stihnou zapojit opravenou pračku a paní domu stačí všechno vyprat aspoň dvakrát. Je to úžasné co všechno se dá stihnout během několika týdnů. Jsou i tací, co to stihnou během několika dní. Před takovými klobouk dolů.

Dospělí jsou samý shon, práce, nervozita, která pramení z návalu předvánočního stresu. Je naší chybou, že se vánoční svátky, které vždy byly svátky klidu a pohody a rodinného štěstí, změnily ve svátky pološílejících lidí, kteří se honí po ulicích a obchodech.
Lidé ale rádi stojí fronty, mačkají se v přeplněných obchodech, jeden druhému pomáhají s taškami, čím více igelitek, tím je člověk spokojenější. Tak proč se zbavovat těchto kouzelných chvil, strávených v milém prostředí obchodních domů.
Lidé kupují věci, které jsou většinou zbytečné, nikomu nic neříkající a předražené. Kupuje se vše co se dá koupit.
Obchodníci nasazují ceny, chovají se jako správně ekonomicky smýšlející prodejci. Byli by hloupí, kdyby nevyužili nacpaných peněženek, které si přímo říkají o otevření a zbavení se peněz za cokoliv. Ale i oni se snaží, pouštějí do reproduktorů vánoční koledy, většinou americké, ale nemějme jim to za zlé. Českých koled zas tolik není a tak nás chtějí obchodníci potěšit alespoň touto hudbou. Vždyť oblíbené "Jingle bells, jingle bells" je o mnoho krásnější než-li české "Rolničky"...
Hodně lidí si také kupuje nové ozdobičky na stromeček. Přece nebudou mít stejné jako vloni, že?
Je to přece zcela pochopitelné.
Nejkrásnější ozdoby jsou ty nádherně vybarvené, z kterých zrak přechází. Modrá, zelená, zlatá, oranžová, ozdoby kulaté, hranaté, zahnuté, plastické... Nekonečně mnoho možností jak udělat ten svůj stromek originální.
Bohužel musím sdělit své rodině, že budeme mít ozdoby stejné jako vloni, a předloni, proutí a dřevo a voňavá jablka... Ale příští rok si určitě ozdobíme stromeček podle nejnovějších trendů, protože i výzdoba bytu podléhá modě. Umělé větve, umělý stromek, umělé ozdoby, umělý kapr... Vše se dá koupit.

Běhání po ulicích, narvané tašky, přecpané ulice, potažmo silnice, nadutá a zpocená těla. To jsou krásné chvíle, po kterých se většině z nás stýská, a proto je každoročně opakujeme a tváříme se spokojeně a šťastně. To jsou Vánoce, ty úžasné svátky klidu a míru, porozumění a pohody. Nebo snad ne? Pletu se? Možná... Možná že jsme jen zapomněli...

A jak se na to tváří má rodina? Myslím na tento každoroční vánoční maratón? Většinou se usmívají. Oni dobře vědí, že se těchto "akcí" neúčastním. Prostě je nesnáším. Samozřejmě, že najdou mé děti pod stromkem dárek, který si přáli, přece ty dětské oči nezklamu, ale všeho s mírou, žádné shony a stresy. Stihnu udělat i bramborový salát, osmažit kapra a řízky. A pokud bych to nestihla? No, ještě se to nestalo, ale svět by se nezbořil a Vánoce by kvůli mně nezanikly...