Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Bývá zvykem, že ve většině zemí volba hlavy státu neprobíhá hladce, bez zbytečných hádek politiků a bez zdlouhavého hlasování. Občas se jednotlivé strany nemohou domluvit na volbě toho "pravého" prezidenta a občas se špatně spočítají hlasy a člověk se musí kolikrát smát (i když by vlastně měl plakat) nad tím, co se děje v 21. století. Letošní volba prezidenta České republiky mne, obyčejného občana, opravdu pobavila. Samotná kandidatura některých kandidátů, kteří byli do loňského roku drtivé většině lidí neznámí anebo kandidátů, kteří dříve vystupovali v televizních pořadech, kde se dohadovali s politiky se snahou jim trochu "zatopit", mě docela zaskočila a řekl jsem si, že to je možné opravdu jen u nás. Z tohoto hlediska jsem měl jasného favorita předem. Někteří politici se předvedli v plné své kráse. Výjimečně na sebe neukazovali, jaké jsou jedničky a ani se nefackovali, ale zato si někteří stihli zdřímnout, hlasovat proti své politické straně či ukázat svou nevychovanost nějakým jiným způsobem. Někteří vyhublí lidé by si měli z politiků opravdu vzít příklad. Měli by jíst a pít jako oni, protože během samotné volby prezidenta stihli sníst okolo 5000 chlebíčků a 1270 hlavních jídel. Samotné hlasování proběhlo ve třech kolech, protože by se neslušilo, aby byl prezident zvolen hned v první kole a politici by museli jít hned domů. Ale i přes tyto veškeré události letošní volby prezidenta byla hlava státu zvolena. Václav Klaus byl rozzářený jako sluníčko a moc smysluplných slov z něj těsně po jeho vítězství nevypadlo, ale i přesto ho obdivuji, protože nikdy nevím, co by vypadlo ze mě, kdybych se náhodou stal prezidentem České republiky já.