Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Letošní jaro by se neznalým místních poměrů mohlo jevit jako jeden velký festival hudby, tance, pití, prostě zábavy všeho druhu. Zkušení obyvatele republiky už ale moc dobře vědí, o co jde. Nastal totiž čas voleb a tak každý den na všech náměstích máme možnost zhlédnout velmi veselé představení.

Na vyvýšeném pódiu poskakuje jakýsi muž - politik. V horkém počasí mu ubývá sil, shazuje ze sebe vrstvy sak, košil a kravatu a už v naprosté zoufalosti vzdává svůj dvouhodinový proslov. Ten stejně sledovala jen hrstka hluchých důchodců, kteří v domnění, že jsou na srazu KSČ či na prvomájovém průvodu, nadšeně mávali červenými praporky. Vhodnými posluchači nebyla ani skupinka postávajících bezdomovců, kteří kupodivu nejevili pražádný zájem o reorganizaci daňového systému.

Když ale politik vidí, že za pódiem, kam pro osvěžení nechal umístit pár bas piv, je stále plno, vlije se mu do žil nová krev a protože už chudák neví, jak by dokázal, že on je ten pravý, začne zpívat do rytmu a křečovitě tancovat. Změna programu konečně přiláká skupinku u piva, která je ve velmi dobré náladě, posadí se na židličky před pódiem a začne politika roztleskávat. Politik, když vidí znovu nečekaný zájem o svou osobu, zkusí divákům v krátkém projevu naznačit, co bylo původním účelem jeho vystoupení. Je však vypískán a přinucen dále pokračovat v tanci a zpěvu. Diváci tak mají o celovečerní zábavu gratis postaráno a navíc, když příjdou domů, ještě v podnapilém stavu, jméno politika do volební listiny skutečně zaškrtnou. Spokojenost je tedy na obou stranách.