Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ke konci loňského roku 2003 bylo bez práce 542420 lidí. Což je 10,3 % práce schopného obyvatelstva. V lednu letošního roku 2004 tato nezaměstnanost podle ekonomů ještě poroste. A ne jen teď, ale i nadále.
V roce 1992 byla nezaměstnanost našeho obyvatelstva pouhých 2,5 procenta práce schopných lidí.
Co je tohoto důvodem? Zaměstnanec je velice drahá záležitost pro naše podnikatele. Vysoké odvody je ničí, a proto nyní v ostré konkurenci propouštějí.
Kdo má a kdo nemá šanci sehnat práci ve svém oboru?
Vysokou šanci mají: účetní, počítačoví experti, šičky, švadleny, automechanici, svářeči, zámečníci, soustružníci, překladatelé (francouzština, němčina, ruština).
Naopak bez šance jsou: prodavači, administrativní pracovníci, pomocné nekvalifikované síly, lidé nad 55 let.
Dnes je i veliký problém, že každý hledá práci v jiném oboru, než ve kterém je vyučen. Proto mají lidé, kteří hledají práci ve svém oboru, problém najít uplatnění ve svém oboru.
To není jen tento problém. Problémem je i pracovní doba. To je spíše problémem pro ženy, které mají děti. V mnoha zaměstnáních se končí kolem páté hodiny odpolední, ale školky zavírají již ve čtyři hodiny odpoledne.
Vysoký strach o svoji práci mají lidé, kterým je nad padesát let, neboť ve svých zaměstnáních mají nové funkce, rekvalifikační kurzi atd. Tito lidé když přijdou o práci jinou už téměř neseženou. Protože v té době, kdy oni nastupovali do práce, byla jiná doba, což znamená, že nikdo nevyžadoval nějaké vysoké vzdělání. Z toho vyplývá, že ho většina starších lidí nemá. Tím je jejich šance na získání zaměstnání mizivá.

Poznámka
Informace byli čerpány z denníku BLESK z 10. ledna 2004 (číslo 8, ročník 13) a od lidí, kteří tuto nezaměstnanost v této době prožívají.