Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• poznámka k tématu: jedno ze zadání písemné práce z češtiny pro maturitu 2013 znělo Krajina v bouři a jednalo se rovněž o líčení (subjektivně zabarvený popis)

Je jarní večer. Zlatých paprsků dopadá na zem čím dál méně a slunce pomalu mizí za obzorem. Přestože ještě není tak silné, půda je vyprahlá, žíznivá, žadonící o závlahu. Stébla trávy, žloutnoucí pod rozpáleným dotekem paprsků, se vlní v jemném vánku, chomáčky semínek, obalené v nadýchaném obláčku, poletují vzduchem jako nádherné ledové vločky.

Z lehkého vánku se náhle stává vichřice. Nebe se zatáhlo černým suknem, husté mraky zakryly slunce. V dálce se ozve první rána. Ptáci, kteří až doposud radostně zpívali, umlkli.

Ticho před bouří.

Nebe se zaleskne prvními blesky. Následuje další rána. Ve vzduchu je cítit déšť. Příroda se slituje a z nebe začnou padat malé kapičky, postupně se měnící na kapky připomínající drahocenné perly či drahokamy. Rostliny se natahují k obloze a mávají svými lístky, které jsou jako znovuzrozené.

Nebe je pročesáváno dalšími a dalšími světelnými záblesky, provázenými mohutnými ranami snadno přirovnatelnými k chůzi obra či dokonce Titána. Z kapek se staly provazce deště. Chodníky se mění na potoky, silnice v řeky. Nikde ani noha, všichni raději ustoupili této mocné, avšak okouzlující síle.

Rány slábnou, mraky ustupují a z kapek se znovu stávají kapičky. Vzduch je svěží, čistý a plný vůně mokré hlíny a stromů. Chladný dotek vody probudil rostliny a živočichy k životu. Pampelišky se v trávě tetelí jako malá kuřátka a stromy, v doprovodu sboru ptáčků, šustí listy. Zbylá voda se pomalu vsakuje do hlíny, na chodnících tvoří kaluže, k nimž se začínají sbíhat děti v holínkách. I ze zdánlivě ničivé síly se může stát magický okamžik.